Neexistuje pro ně rozdíl mezi normálním dnem, Štědrým večerem, Silvestrem, půlnocí nebo polednem. Na lince 155, na kterou volají lidé s akutními zdravotními problémy, jsou operátorky připraveny pomoci každou hodinu a den v roce.
Jenže vždy netelefonují jen lidé, kteří pomoc potřebují. Občas zavolají nudící se „vtipálci“. „Bývají pod vlivem alkoholu nebo omamné látky. Nejčastěji telefonují v pátek a v sobotu v noci. Mnohdy volají proto, že si chtějí povykládat, jenže tím blokují linku,“ řekla Edita Richterová, náměstkyně lékařské péče záchranné služby, která odhaduje množství falešných volání na jedno procento.
Kdo volá? Například lidé, kteří si tak krátí čas v továrnách o nočních. Jakmile se po propouštění snížily počty zaměstnanců v některých podnicích, telefonátů ubylo.
Často zneužívají linku 155 děti. „Někdy ale není hned jasné, že se jedná o vtip. Záleží na operátorce, na jejích zkušenostech, aby rozeznala, zda si dítě dělá legraci, nebo volá proto, že skutečně potřebuje pro někoho pomoc,“ řekla Richterová.
Dětských falešných volání přibývá vždy začátkem školního roku. „Žáci se pak tím chlubili jeden před druhým,“ vzpomněl si primář záchranné služby Miroslav Havlík.
Počet planých výjezdů se ale v poslední době snížil. „Dříve lidé častěji do telefonu simulovali zdravotní potíže, sanita vyjela, ale nikoho nenašla. Ty případy pak řeší policie,“ popsala Richterová.
Umět mluvit s každým
Operátorky absolvují speciální kurzy, v nichž se učí, jak mluvit nejen s lidmi, kteří skutečně potřebují pomoc, ale například i s agresivními opilci.
Díky technickému vybavení operátorky vědí, z kterého aparátu volající telefonuje. „Když volají děti nebo opilí, tak jim řekneme, že na místo posíláme policii,“ řekl Havlík.
Záchranná služba je povinna telefonáty na linku 155 nahrávat a dva roky archivovat. Záznamy slouží operátorům a navíc zajišťují kontrolu, pokud by si některý pacient stěžoval. Jako doklad je může použít policie či soud. Všechny časy od přijetí výzvy do ukončení zásahu záchranné služby jsou elektronicky zaznamenávány.
Zatímco v některých krajích telefonní automat na lince 155 upozorňuje volajícího na monitoring, na Vysočině tomu tak není. Podle Richterové jde o sporný bod. „O tom se stále diskutuje. Na jednu stranu bychom tím vyhověli zákonu, na druhou stranu to zdržuje od akutního zásahu,“ tvrdí náměstkyně záchranné služby.
Poděkování potěší
Volající na „stopětapadesátku“ mnohdy nerozlišují lékařskou službu první pomoci, známou jako pohotovost, od záchranné služby. „Bylo to tak hlavně v době, kdy byla lékařská pohotovost výjezdová. Pacient nebo jeho známí řekli, pošlete sanitku, a bylo jim jedno, jestli přijede pohotovost nebo záchranka. V poslední době se to ale zlepšilo, většina lidí už ví, jaký je v tom rozdíl,“ tvrdí Richterová.
Záchranná služba letos už dostala čtyřiašedesát poděkování. „Působí to na city,“ řekla Richterová.
Vybavuje si, jak nedávno přišla osobně poděkovat rodina malého chlapce z Jihlavska, který utrpěl těžké zranění. „Po dvouměsíční hospitalizaci přišel i s rodiči, to bylo velmi silné,“ vzpomíná Edita Richterová.
