Akční příběhy záchranářů: bojují o čas s termokamerou i sněžnicemi

Případy promrzlého běžkaře i zapadlého kočárku s batoletem měly šťastný konec. Vděčí za něj pohotovosti krajských záchranářů.

Hostýnské a Vizovické vrchy vypadají na první pohled jako mírné kopečky. Zdání klame. I tam se mohou lidé dostat do nebezpečí. Obzvlášť teď v zimě. „Lidé mají tendenci menší kopce podceňovat. Ale i na zdánlivě nenáročných trasách jsou místa, kde hrozí pád. Je to například prudké klesání u Hostýna nebo sjezd korytem ke Křížku na trase z Tesáku na Troják,“ radí náčelník záchranného týmu Hostýnské vrchy Vladimír Lang.

Dobrovolní záchranáři z Rescue teamu, jak se skupina jmenuje, zasahují za rok asi u patnácti případů. Do náročného horského terénu se totiž nedostane technika zdravotnických záchranářů ani krajských hasičů.

Hostýnský Rescue team má při práci v horách pár výhod oproti ostatním. Především se v terénu může pohybovat na čtyřkolce Yamaha se silným motorem, kterou na zimní sezonu vybavují pásy a k níž se dají připojit svozové sáně. A největší jeho výhodou je výborná znalost terénu. Dobrovolní záchranáři totiž pocházejí z Chvalčova nebo Bystřice a turistické i běžkařské trasy v Hostýnských vrších mají několikrát prošlé či projeté.

Zrádná zkratka

V kopcích, kde podobný záchranářský tým nefunguje, zůstává všechna práce na krajských hasičích. A práce v posledních týdnech neměli málo. Nedávno například zachraňovali otce se sedmiměsíčním dítětem v kočárku, kteří zapadli do sněhu nad Luhačovicemi. Venku byl pořádný mráz a lázeňský host si vyšel na nedělní sedmnáctikilometrovou procházku s miminkem, zatímco jeho žena byla na hodině plavání v bazénu.

K hasičům se doneslo volání o pomoc před půl dvanáctou dopoledne. „Asi po dvou hodinách cesty začala být muži zima. Při představě, že mu trasa zpět zabere stejnou dobu, se rozhodl, že si cestu zkrátí. Odbočil mimo značenou trasu, kde zapadl ve sněhu a pohyb s kočárkem nebyl prakticky možný. Ještě nějakou dobu se snažil o sebezáchranu, ale nakonec snažení vzdal a požádal o pomoc hasiče,“ popsal událost mluvčí krajských hasičů Ivo Mitáček.

Hlavní roli při vyhledávání muže, který sešel z trasy, sehrál jeho mobilní telefon. Hasiči se ho prostřednictvím telefonu několikrát zeptali, co vidí ze svého místa, a díky tomu se jim podařilo vytipovat místo, kde zapadl.

Terén byl pro kočárek s úzkými a malými koly naprosto nesjízdný, a tak ho hasiči museli vzít do rukou a postupně snášet k cestě, kde čekaly zásahové vozy. Cesta lesem po zasněženém kopci trvala asi půl hodiny. „Přestože je v těchto místech sněhová pokrývka asi jen dvacet centimetrů, tak překonávání namrzlých a bořících se ploten bylo fyzicky náročné,“ uvedl mluvčí hasičů.

Záchranné akce však nemusejí být výhradně spojené jen s těžkým horským terénem. Daleko napínavější okamžiky zažili hasiči při záchraně otce a jeho dvou malých dětí u Tesáku na Kroměřížsku před dvěma lety. Hasiči tehdy navečer začali pátrat po ztraceném běžkaři.

Případ začal tak, že si žena se svým manželem vyšla odpoledne na běžkách z Tesáku do Rajnochovic. Nejdříve se plánovaně rozdělili a později se měli na trase setkat. Ovšem žena už na manžela po cestě znovu nenarazila a došla až do Rajnochovic. Ani tam manžel nebyl, a proto se rozhodla vrátit se cestou na Tesák. Několik kilometrů pod Tesákem našla jeho stopy, které však brzy ztratila a nevěděla, kde ho hledat. Jeho mobilní telefon nebyl v členitém terénu dostupný a začalo se stmívat. Sešla znovu do Rajnochovic, kde z restaurace zavolala na tísňovou linku 112.

Operační důstojníci hasičů ze Zlína nelenili. Nejprve zavolali dobrovolné záchranáře z Rescue teamu Hostýnské vrchy, které posílila jednotka profesionálních hasičů z Bystřice pod Hostýnem a dobrovolní hasiči z Chvalčova, Podhradní Lhoty a Rajnochovic.

„Teprve když jednotky záchranářů vyjížděly, žena mimoděk sdělila, že s manželem jsou také jejich dvě malé, osmiměsíční děti. Událost dostala zcela nový rozměr závažnosti,“ vzpomíná Ivo Mitáček. Vyhlídka na noční hledání tak malých dětí v těžkém terénu rozrušila i zkušené záchranáře. Všichni si uvědomovali, že je tlačí čas a že se tmou přijdou problémy.

Záchranáři vedli pátrání jak od Tesáku, tak od Rajnochovic. Z Tesáku vyrazili dobrovolní záchranáři na svém sněžném skútru a z Rajnochovic nastoupili do běžecké trasy dobrovolní hasiči. V tu chvíli přišla zásadní informace od policie. Hledaný muž se dostal na signál, podařilo se mu dovolat na tísňovou linku, kde oznámil, že jsou všichni v pořádku. Pak už byla lokalizace muže i dětí velmi rychlá.

Muž v terénu zabloudil a následně se při hledání zpáteční cesty vysílil. Sám totiž na běžkách táhl upravený kočárek opatřený lyžemi, ve kterém byla obě batolata. Záchranáři Rescue teamu narazili na neosvětleného muže s dětmi asi dva kilometry pod chatou Tesák. Všechny naložili na svozové sáně a skútr, který je vyvezl na kopec.

„Tam se nakonec setkali i se ženou a všichni si oddechli. Nezranění a šťastní mohli pokračovat v dovolené v nedaleké chatě. Nejlepší na celé události bylo, že obě děti spokojeně prospaly celé odpoledne a žádné trable rodičů nebo záchranářů je nevyrušily,“ dodává mluvčí hasičů.

Ani letošní zima není skoupá na záchranné výjezdy. Zlínští krajští hasiči se účastnili už osmi pátrání a záchrany osob z terénu, loni to byly tři případy. Hasičům v zimě pomáhá i speciální vybavení. Na sněhu používají transportní vanu, případně speciální vozidla, například land rover.

Velmi praktickou a již vyzkoušenou novinkou zlínských hasičů jsou sněžnice, ruční termokamera a GPS navigace s mapovými podklady. Před mrazem se záchranáři a hasiči chrání kombinací speciálního termoprádla.

K obleku vždy patří přilba, rukavice a pevné boty. Součástí přilby jsou také integrované ochranné brýle nebo štít. „Myslíme také na teplé nápoje, termo přikrývky, pláštěnky, prostředky pro rychlé zahřátí, jako jsou například termobalíčky,“ upřesňuje mluvčí zlínských krajských hasičů.

Se psy opatrně

Jakékoliv pátrání po osobách však nevyhlašují ani hasiči ani záchranáři, ale policie. Počet policistů nasazených do pátrání závisí na velikosti území, na němž se ztracený člověk nachází.

Mnohdy jsou do pátrání zapojené desítky policistů, hasičů, členů horské služby nebo dalších lidí. Neodmyslitelnou součástí pátrání po ztracených a pohřešovaných osobách jsou psi.

„Také oni ovšem hůř snášejí klimatické podmínky podobné těm z minulých dní. Zejména při velmi nízkých teplotách by si mohli nenávratně poškodit svůj čich. Proto je nenasazujeme na pachové práce čili na stopování. Přesto dokážou propátrat daleko větší území než psovod samotný. Na jeho povel procházejí i pro člověka těžce přístupná místa, velmi citlivě reagují na jakýkoliv podnět a upozorní policistu na vše nestandardní,“ doplnil Petr Jaroš z Krajského ředitelství policie Zlínského kraje.

RADY POLICISTŮ

Klíčové otázky

• Podle policistů by si každý měl před horskou túrou položit následující otázky. Pokud si alespoň na jednu z nich odpoví záporně, měl by cestu zvážit:

1) Jsem na ni dostatečně fyzicky zdatný?
2) Je můj momentální zdravotní stav takový, aby mi umožnil dosáhnout cíle?
3) Jsem na cestu dostatečně vybavený?

Mobilní telefon

• Nedílnou součástí výbavy je plně nabitý mobilní telefon. Telefon je totiž mnohdy jedinou stopou při pátrání po ztracené osobě. Nejen, že se díky němu dotyčný dovolá na tísňové linky, ale policisté mohou s pomocí mobilního operátora lokalizovat místo, kde se mobilní telefon nachází.

Jídlo s sebou

• V zimě tělo ztrácí velké množství energie na to, aby se zahřálo, je nutné mít s sebou pro případ nouze i jídlo.

Kvalitní obuv a oblečení

Najít si společníka

• Není vhodné chodit sám, ale pokud se tak stane, měli by výletníci o trase a cíli své cesty informovat své blízké či recepci ubytovacího zařízení.

Vytyčené trasy

• Je důležité dodržovat vytyčenou trasu, která je značená. Není vhodné si cestu jakkoliv zkracovat, zkratky bývají mnohdy velmi zrádné. Navíc takovéto „sejití z cesty“ komplikuje případné pátrání.