Jak si jistě dokážete představit, škodolibě jsem se o náš malý vítězný lingvistický zábor podělil s mnoha lidmi a ti měli jedinou otázku: odkud se OK vzalo? Než však na ni odpovím, podívejme se, proč se tohle slůvko rozšířilo po širém světě. Je přizpůsobivé!
Slovník Oxford Learner’s jej vede jako zvolání, jímž se dožadujeme souhlasu (OK?), kterým chceme přitáhnout pozornost a uvést nějaký svůj komentář (OK, let’s go.) anebo připustit chybu (OK, I was wrong.). V podobě přídavného jména znamená, že jste v bezpečí a v pohodě (Are you OK?) nebo že něco je přijatelné (Does my hair look OK?). Rovněž dobře poslouží jako mírná pochvala (It was an OK film.). A dokonce se vyskytuje i jako podstatné jméno, které značí souhlas nebo schválení (My boss gave me the OK.). Pochopitelně když šéfové dají svůj souhlas, they OK it — čímž mění OK ve sloveso.
Ovšem je docela dobře možné i to, že příběhů o původu slova OK je na světě víc, než má slovo vůbec použití. Jedni říkají, že pochází z haitského Aux Cayes (proslulého svým kvalitním rumem), z německého alles korrekt či ober-kommando, z okeh severoamerických indiánů Chocktawů, ze skotského och aye, z wolofského waw kay, z řeckého olla kalla, z latinského omnes korrecta nebo z iniciál jistého pracovníka nákladové železniční dopravy, jenž se jmenoval Obediah Kelly a o němž se traduje, že na doklady, které prošly jeho kontrolou, psával své iniciály.
První OK zaznamenané v roce 1839
Všechny uvedené — a k tomu mnoho jiných — jsou pouhé smyšlenky spřádané během všech těch let. Nejranější psaný záznam se datuje do roku 1839, kdy slovo použil editor deníku Boston Morning Post v duchu společenského výstřelku rozšířeného tehdy v Bostonu a New Yorku, jenž spočíval v psaní zkratek běžných frází záměrně nesprávným pravopisem — tedy oll korrect místo all correct. (Trochu se to blíží vašemu Ď místo dík a schůzce po o.)
OK se pak stalo sloganem v prezidentské volební kampani Martina Van Burena v roce 1840, jemuž se přezdívalo Old Kinderhook (podle jeho rodného města ve státě New York), a tím se patrně započala pouť tohoto slova k jeho nesmrtelnosti.
To je pro tuto chvíli zatím nejlepší vysvětlení, co máme. A ještě bych rád podotkl jedno. Nemám žádný problém s tím, když se OK vyslovuje v češtině dlouze /o: ka:/. Jen mějte na paměti, že když ho v angličtině nevyslovíte /ou kej/, setkáte se s prázdným výrazem nepochopení.
A to není OK.
Ptejte se a diskutujte s autorem sloupku na crown@mf.cz
