Ale ne nadlouho, protože ani ne dva metry ode mne nějaký seriózní mladík cepoval mladou začátečnici v anglických slovesných časech: „Do you smoke?“ „Are you smoking?“ Předstíral jsem, že si čtu, a pokradmu jsem poslouchal. Tempo bylo svižné, jeho nápovědy nápomocné a v přátelském duchu; někam to celé směřovalo a mělo svůj účel. Udělal na mne dojem.
Ale všechen můj obdiv doznal vážných trhlin, když jí pak ke konci prozradil, že se příště budou věnovat budoucímu času: „Je snadný,“ řekl jí. „Prostě vždycky použiješ will.“ Jakkoli jsem chtěl okamžitě přispěchat a poskytnout první gramatickou pomoc, zůstal jsem nečinně sedět, jako když se náhodný divák nachomýtne k přepadení a nehne ani prstem, aby pomohl. Učitel věděl své. Tím jsem si jistý.
Lhát o fundamentálních věcech je zločin
Jestli to byl rodilý mluvčí, nebo ne, není podstatné. Rozhodl se, že studentce zalže. A já se stal svědkem zločinu. Nepřeháním. Zkušení učitelé vám poví, že vykládat studentům, obzvláště začátečníkům, všechny zapeklité podrobnosti určitého jazykového jevu nejde, často to vede jen k tomu, že jsou studenti zmatení a propadnou frustraci. Někdy musíte trochu zalhat, vypustit nějaké detaily a ty si nechat na později.
Ale jednu věc nesmíte udělat nikdy, totiž lhát o fundamentálních věcech. A anglická budoucnost se dost fundamentálně liší od té české. Nejde o to, kdy se něco děje, ale jak se na co díváme v době promluvy: jako na spontánní rozhodnutí (It’ll happen), jako na něco, o čem jsme měli čas přemýšlet (It’s going to happen), nebo nějaký záměr, který jsem si vzali do hlavy (It’s happening next Tuesday). A kromě těchto existují ještě další nuance. Tento fakt nelze nijak obejít.
Říkat něco jiného je jako tvrdit studentům, že není žádný rozdíl mezi jít a jet nebo že budoucnost v češtině se tvoří jen vsunováním slůvka budu. Mám-li parafrázovat britského jazykovědce Davida Crystala, jednou z největších tragédií ve výuce angličtiny je, že nějací zatracení pitomci vykládají studentům, že will je budoucnost. Proč je to zločin? Protože tato lež, obvykle utroušená z učitelovy lenosti, zůstane ve studentech po dlouhá léta a bude desetkrát těžší se ji odnaučit. Svým preventivním očkováním studenty obrňujeme proti tomu, aby se kdy naučili skutečnou budoucnost, až se to nekonečně omílané will stává automatickým. Věřte tomu — léčím oběti této lži už roky.
Ptejte se a diskutujte s autorem sloupku na crown@mf.cz
