Mezinárodní vyšetřovací tým pětatřiceti expertů tak potvrdil to, o čem se již delší dobu v kuloárech šuškalo – lidé svým působením vytvořili na Zemi zásadní změny „čitelné“ i po následující miliony let. Důkazem pro začátek Antropocénu- doby člověka, může být například předloňský objev nové horniny na Havaji, takzvaného plastiglomerátu – tedy spečených kusů plastu, lávy a plážových sedimentů.
Výrazný vliv na rozhodování geologů o ukončení stávající geologické éry - Holocénu, však měl i dopad jaderných testů, které intenzívně probíhaly právě od padesátých let minulého století. Ty prý vytvořily specifický spad a ozáření planety, které podle komise lze nazývat novou „geologickou vrstvou“. „Stanovili jsme naprosto jinou trajektorii geologického vývoje Země,“ prohlásil předseda komise Jan Zalasiewicz z University of Leicester. „Žili jsme většinu života v nové éře, až nyní si však začínáme uvědomovat měřítko a trvalost změn, které jsme na Zemi přivodili,“ dodal.
Mapa jaderných výbuchů v historii lidstva
Nové typy hornin, oteplování, znečištění
Zalasiewicz tak odkázal nejen na výše zmíněný nový typ horniny, ale třeba postupující globální oteplování, které způsobuje postupné úbytky ledové vrstvy na severní i jižní polokouli, případně také nelichotivé predikce, podle kterých bude ve světových oceánech kolem roku 2050 více plastového odpadu než ryb.
Hlavní dopad pro začátek nové éry však podle komentátorů mělo všech 2624 realizovaných jaderných výbuchů a spad, který uvolnily. Ostatně Robert Oppenheimer, který řídil vývoj jaderné zbraně v projektu Manhattan, po zhlédnutí výbuchu dvacetikilotunové jaderné pumy prohlásil: „Věděli jsme, že svět už nikdy nebude stejný. Někteří lidé se smáli. Několik jich plakalo. Většinou jen mlčeli.“
Například list Guardian v této souvislosti upozornil třeba na konec geologického období Křídy. To si většina laické veřejnosti spojuje s velkým vymřením dinosaurů po dopadu meteoritu. Samotné vymření však nemohlo z geologického hlediska znamenat konec epochy – mohl za to ale právě dopad meteoritu, který do atmosféry uvolnil značné množství iridia. A právě jeho spad vytvořil „nesmazatelnou“ vrstvu v geologické historii planety.
1950 nebo dřív?
O nástupu Antropocénu vědci diskutovali již nějakou dobu. Podle mnohých se jeho začátek může datovat třeba až do dob průmyslové revoluce, ti více „radikální“ dokonce tuto éru posouvali až do roku 1610, kdy Evropané začali kolonizovat Ameriky.
Ke změně učebnic geologie však zatím ještě minimálně po další tři roky nedojde. Výsledky a rozhodnutí vyšetřovacího týmu totiž ještě přezkoumá Mezinárodní komise pro Stratigrafii. Pokud je uzná, postoupí toto doporučení k ratifikaci výkonnému výboru Mezinárodní unie gologických věd (IUGS). Teprve poté bude vše “oficiální“.
