Podle Le Galla panuje vysoká šance, že astronomové navážou kontakt se spícím modulem už v březnu letošního roku, kdy by se kometa Čurjumov-Gerasimenko měla dostat blíže ke slunci a tím pádem být více osvětlena, solární panely robota by tak po několika měsících měly začít vyrábět elektřinu.
Vědci by díky tomu měli získat nepřetržitý kontakt s laboratoří, kterou je modul vybaven. Potřebná data o kometě a její atmosféře se jim už dříve podařilo na poslední chvíli získat v šedesátihodinovém úseku, než se Philae vybil a přepnul do pohotovostního režimu. V kontextu s problémy mise s bateriemi by to však byl výjimečný bonus, kdyby sonda zasílala data i v okamžiku, kdy je kometa blíže slunci.
On-line přístup ke kometě
„Doufáme, že dostaneme takřka on-line přístup k datům z bodu perihelionu (nejbližší bod ke slunci na dráze komety, pozn. red.) komety,“ prohlásil Le Gall. Perihelionu by měla kometa 67/P dosáhnout v průběhu srpna letošního roku. „Jsem si jist, že získáme data, která jsme ještě nikdy nenaměřili,“ dodal.
To, jestli se opravdu podaří Philae oživit ale záleží také na tom, zda vědci nakonec přesně určí jeho polohu na kometě, aby propočetli energetické možnosti případné další mise. Philae však zatím nenašli a pátráním po jeho přesné poloze tak byla pověřena kamera Osiris na sondě Rosetta, která kometu doprovází. „Máme hrubou představu, kde asi (Philae) je, ale ještě jsme jej nespatřili,“ potvrdil vedoucí vesmírného střediska v Toulouse Marc Pircher.
