Atletka si cení víc výkonů než medailí

Patnáctiletá vícebojařka Denisa Chládková se stala se třemi tituly a bronzem táborskou atletkou roku.

Mistryně republiky v sedmiboji žákyň. Díky tomuto titulu byla studentka táborské Základní školy Helsinská Denisa Chládková minulý pátek jednou ze tří oceněných atletek. Navíc přidala i zlaté medaile v dálce a výšce, bronzová skončila v běhu na šedesát metrů překážek.

Letošní rok byl pro vás velmi úspěšný. Zisk které medaile byl nejtěžší?

Jednoznačně v sedmiboji. Tu jsem získala na oblíbeném stadionu v Mladé Boleslavi. Měla jsem svůj den, zlepšila jsem si pět osobních rekordů. Zaostala jsem jen v oštěpu a na půlce.

To už byl důvod k oslavě. Kdo s vámi nejvíc prožívá úspěchy?

Mamka. Radí mi, abych se zbytečně nenervovala.

To snad nemáte zapotřebí.

Ale ano. Hlavně před závěrečnou osmistovkou ve víceboji. Tu nenávidím a často proklínám. Bojím se totiž, že ji neudýchám.

Patřila jste k velkým talentům. Kdy nastal ve vaší kariéře největší zlom, a začala jste ostatní soupeřky převyšovat?

Odjakživa jsem v atletice soupeřila s Nelou Vašíčkovou a věčně jsem byla druhá. Tehdy jsem se naučila prohrávat. Ale nezapomenu, když jsem ji poprvé porazila. A právě tehdy nastal zlom.

Ceníte si víc medailí nebo dosažených výkonů?

Výkonů. Ale ještě mám rezervy. Rozhodně jsem neřekla poslední slovo.

Jste královnou sedmiboje, ovládáte dálku a výšku. Jaká disciplína je nejoblíbenější?

Kdybych si měla vybrat, tak mám nejradši dálku. Protože je pro mě přirozenější. Z výšky mě bolí kotníky.

Jaké jsou vaše další cíle?

Letos bych chtěla splnit limit na světový šampionát ve Francii ve víceboji sedmnáctiletých.

Co byste chtěla dělat v civilním životě?

Ráda bych studovala zdravotnickou školu, kde bych se chtěla věnovat fyzioterapii. Jednou bych ráda zkusila trénovat.