Balvany připomínají Petra Bezruče | E15.cz

Balvany připomínají Petra Bezruče

Ve Frýdku-Místku jsou desítky bludných balvanů. Dvanáct z nich tvoří památník věnovaný Petru Bezručovi.

Bludné balvany zdobí hned několik míst ve Frýdku-Místku. Lidé je najdou například u kina Vlast nebo v Zámeckém parku. Další desítky leží v potocích a lesích. Většinou jde o osamocené balvany, někde jsou
dva nebo tři vedle sebe. Pouze na Riviéře jich je dvanáct na jednom místě. Tvoří památník věnovaný Petru Bezručovi nazvaný Pěvci Slezských písní.
„Je to nejhezčí série bludných balvanů ve Frýdku-Místku. Vedení města je nechalo svézt z celého okolí a na každém balvanu je název některé z Bezručových básní,“ přibližuje pracovník Muzea Beskyd Jaromír Polášek, který kameny zkoumal.
Památník vznikl před třiasedmdesáti lety. Podle historika Petra Juřáka kameny poničili Němci. „V osmatřicátém roce nacisté pomník poškodili. Odstranili z něj všechny nápisy a kameny odvezli pryč. Lidé je postupně našli. Například jeden z nich ležel v lese u Zelinkovic. Bludné balvany Němci často rozbíjeli a používali na stavby cest,“ říká Juřák.
Po válce se kameny opět stěhovaly. „Dlouho ležely nedaleko vjezdu na autobusové nádraží. V roce 1980 vedení města rozšiřovalo cestu a kameny nechalo převézt na Riviéru. Balvany upravil a nápisy
na ně znovu vyryl Vladislav Brázdil,“ přibližuje Polášek.

Cesta bludných balvanů

Bludné balvany se na území dnešního Frýdku-Místku dostaly před devětadvaceti tisíci lety, v poslední době ledové.
„Ledovcové jazyky ze Skandinávie pronikly v té době až na okraj Moravy. Ledovec před sebou tlačil a brousil kameny. A když se pak oteplilo a ledovce se stáhly, kameny zůstaly na místě. Některé jsou pořádně veliké, jiné tlak ledu rozemlel na jemný písek,“ říká Polášek.
Největší bludný balvan v České republice je v Kunčicích a má kolem padesáti tun. „Druhým největším je balvan v Ostravě-Porubě, který je navíc nejdelší. Má skoro čtyři metry,“ zmiňuje Juřák.

Královský materiál

Bludné balvany jsou i oblíbeným materiálem sochařů. „Jsou hlavně ze skandinávské žuly a řadí se k nejtvrdším minerálům. Mají různé barvy podle obsahu železa. Ještě jsem s nimi nepracoval, ale určitě
bych si to někdy chtěl zkusit,“ hodnotí kameny umělec Tomáš Cidlík, který dělal pouze dřevěný pohádkový bludný balvan.
A právě spousta pohádek a mýtů je s kameny odjakživa spojena. „Říká se o nich, že jsou to spící bytosti, které se mohou při špatném chování lidí probudit a strašit je,“ říká Cidlík, který vnímá bludné balvany jako přírodou vytesané sochy.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!