Baumrtová: Splnila jsem svůj úkol

Chomutovská plavkyně Simona Baumrtová se nedávno vrátila z Říma, kde okusila chuť mistrovství světa.

Chomutov / Osmnáctiletá závodnice z Chomutova nastoupila v italské metropoli hned k pěti závodům. Nejvíce se jí povedla její hlavní disciplína, 200 metrů znak, na které postoupila do semifinále a zlepšila český rekord. Povedených výkonů ale nakonec zaznamenala mladá plavkyně více.

Jaký byl světový šampionát?

Diváci vytvořili parádní atmosféru. Bylo jich tam přes deset tisíc. My jsme navíc měli skvělý tým. Tyhle závody byly asi ty nejlepší, co jsem kdy zažila, a jen tak nějaké je nepřekonají.

S  jakým cílem jste do Říma jela?

Mým snem bylo semifinále, které se mi nakonec podařilo. A kdyby se nepovedlo, určitě jsem si chtěla vylepšit své osobní rekordy z letního mistrovství republiky v Praze.

V semifinále 200 metrů znak jste zlepšila český rekord na této trati, ale finále vám uniklo. Nebyla jste alespoň trochu zklamaná?

Pro mě byl obrovský úspěch se do semifinále dostat. Na finále mi chybělo 1, 22 sekundy, takže to bylo poměrně daleko.

Jak vidíte budoucnost této disciplíny? Je tam velká konkurence?

V Čechách mám teď náskok 3, 5 sekundy na druhou. Podle parametrů jsem spíše sprinterka. Ve světě je velká konkurence, vždy někdo může překvapit, nebo naopak úplně vyhořet. Teď mám ztrátu vůči světovému rekordu 5 sekund, to je hrozně moc.

Jak jste vyplňovala volný čas?

Plavala jsem obden, takže většinou jsem ve volném čase byla na hotelu, kde jsem odpočívala. Sluníčko bylo vyčerpávající. Odpoledne jsme chodili koukat na finále. Odplaváno jsem měla v sobotu ráno a v neděli jsme šli na prohlídku Říma.

Největší hvězdou byl bezpochyby Michael Phelps. Setkala jste se s ním?

Měli jsme masérské stoly naproti sobě, takže jsem ho viděla téměr pořád. Dokonce jsem s ním při rozcvičování plavala na jedné dráze. On byl neskutečně hlídaný, vždycky mu byl někdo v patách.

Vaším hlavním stylem je znak. Proč zrovna tento styl plavání?

Ani nevím. Prostě mi jde nejlépe a baví mě. Možná je to tím, že můžete dýchat nejčastěji ze všech stylů.

Jak se stavíte k tomu, že Mezinárodní plavecká federace zakáže „rekordní plavky“?

Víte, já si myslím, že to prostě už zákazat nejde. Plavání už se dostalo na určitou úroveň. Dostalo se mediálně do popředí díky světovým rekordům, a teď, když se plavky zakážou, téměř žádné světové rekordy padat nebudou. První chyba asi byla, že plavky povolili. Teď, když dokonce chtějí zkrátit střih, se plavání vrátí o deset let zpátky.

Vy sama používáte jaké plavky?

Já jsem v Římě plavala v Arena X-Glide, tudíž v těch, které chtějí zakázat.

Takže nálada v plaveckém zákulisí je hustá?

Tato revoluce ohledně plavek začala už na Olympiádě v Pekingu, kde začala éra plavek Speedo LZR Racer. Od té doby se před každým závodem soupeřky nezeptají „Jakou máš formu?“, ale „V čem plaveš?“. Pokud však máme všechny obdobné typy plavek, výkony už plavec dělá sám.

Jaká velká akce na vás čeká teď?

Teď mě čeká prosincové mistrovství Evropy v tureckém Istanbulu v krátkém bazénu, kde bych se měla pokusit probojovat do finále.