Botanická zahrada v Bečově se rozrostla o šestici monumentálních dřevěných soch, které pro jejich rozměry musely pod dozorem sochaře Václava Gatarika instalovat jeřáby.
„Byly vytvořené přímo pro naši zahradu,“ chlubí se Jiří Šindelář z občanského sdružení ZO ČSOP Berkut, která zachraňuje bečovskou botanickou zahradu.
Květy a figury
Ke dvěma květům patří čtyři figury, mezi nimi například matka nebo anděl. Vše znázorňuje symboliku zrození.
„Sochy jsou z dubového dřeva a jsou polychromované, tedy barvené, a vysoké od pěti do dvanácti metrů,“ říká Gatarik, autor instalovaného díla.
Monumenty v budoucnu obdivované návštěvníky botanické zahrady mají i svou další funkci. Většina hlav jednotlivých figur je totiž zároveň ptačími hnízdy. A třeba socha poutníka má na zádech kvůli tomuto účelu pověšený ruksak. „Ten je pro sovu nebo pro dravce,“ vysvětluje sochař Gatarik.
Sochy jsou vyvedeny v národních barvách: modré, červené a bílé.
Oživují zahradu
Občanské sdružení ZO ČSOP Berkut se stará o znovuzrození botanické zahrady, které se v době největší slávy podle Šindeláře říkalo druhé Průhonice.
Vždyť také hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca, zakladatel Průhonického parku a propagátor introdukce cizokrajných rostlin, byl otcem Marie Beaufort, ženy posledního majitele bečovského panství Jindřicha z BeaufortSpontin. Ten společně s ní sbírkovou zahradu založil. Zadání vybudovat sbírkovou zahradu se úspěšně zhostil vrchnostenský zahradník Johann Koditek.
V letech 1925-1927 zakoupili nevyužívaný svah o velikosti devatenácti hektarů. Během parkových úprav přemístili přes sedm tisíc kubíků zeminy a vybudovali přibližně jeden kilometr cest. Expozice věnovali kolekcím rostlin různých světadílů. Samozřejmostí byly prvky drobné zahradní architektury jako odpočívadla, altány a vyhlídky. Preciznost prací podpořili dokonalým informačním systémem.
Tisíce rostlin
V roce 1931 už v zahradě rostlo 321 rostlinných rodů v 1005 druzích většinou po třech exemplářích. Ve stejném roce pak vznikla ještě část nazvaná Alpská louka, kde vysázeli dalších téměř tři sta druhů. Započali také výsadbu mokřadních rostlin.
Každoročně vytvářeli soupis rostlin s jasným číslováním, plánkem výsadby a krátkým popisem.
Aktualizovali seznam uhynulých rostlin s popisem příčiny. Od druhé světové války do roku 2005 byla zahrada téměř bez jakékoliv údržby.
Do obnovy zahrady se pak zapojila ČSOP Berkut, která ve spolupráci s památkáři, Správou státního hradu a zámku v Bečově a městem Bečov připravila projekt a zahájila rekonstrukci zahrady.
Proti zlodějům
Nadšence ještě čeká hodně náročná práce. Třeba obnova rybníka spojená s dalšími vodohospodářskými zásahy, rekonstrukce cest nebo nový informační systém.
Součástí projektu je také vybudování sedmi set metrů oplocení, které má chránit celý areál před vandaly a zloději. Od roku 2005, kdy rekonstrukce začala, způsobili podle Šindeláře škody odhadované na sto až sto padesát tisíc korun.
Zničili nebo ukradli atrakce na dětském hřišti, rozkradli také sportovní náčiní. Za dobu, kdy areál botanické zahrady chátral, zmizela řada druhů vzácných rostlin.
Botanická zahrada v Bečově
Hrad a zámek Bečov leží kousek od Karlových Varů u řeky Teplé, uprostřed romantické krajiny Slavkovského lesa.
Gotický hrad, renesanční palác a barokní zámek jsou pro návštěvníky společně s relikviářem sv. Maura jako unikátní románskou ostatkovou schránkou hlavními lákadly.
Opomenout by však neměli ani přilehlé zahrady a park na opačné straně hradu, které jsou výsledkem složitého stavebního vývoje areálu a dokladem zahradní a krajinářské architektury samotné.
Velice cenná je především zámecká zahrada, která v sobě skrývá pozůstatky původních barokních zahrad.
Největší část zahrad se nachází na místě bývalého hradního příkopu a pivovaru.
Zahrady jsou členěny do šesti teras navzájem propojených schodišti s balustrádami.
Úrovně jednotlivých teras se prolínají ve velmi půvabný členitý prostor.
