Betlém se rozrůstá pětaosmdesát let | E15.cz

Betlém se rozrůstá pětaosmdesát let

Karel Brožek z Třeště pečuje o betlém po otci. Figurky už ani nepočítá.

Na výstavu betlémů v třešťském Schumpeterově domě přijíždí o víkendových dnech i pět autobusů s návštěvníky. Snad největším unikátem je dílo celého zástupu řezbářů, kteří každé léto vyrábějí na festivalu Dřevořezání nové figurky. Vedle mladého betlému stále žijí i ty „klasické“. Jeden z nich desítky let staví a rozšiřuje Karel Brožek.

Původní inspirace přišla z Rakouska

Se stavbou rodinného betlému začal Brožkův otec Jan v roce 1925 a věnoval se mu přes padesát let. Zamlada žil ve Vídni a seznámil se s rakouskou betlémářskou tradicí. „Stavitelé betlémů kupodivu nebývají truhláři. Táta byl třeba krejčí, já zase strojař,“ říká Karel Brožek.

Po svém otci se ujal teoreticky nekonečného díla. Každý rok na začátku adventu staví vždy znovu výjev z ohromného množství figurek. Betlém je tedy pokaždé jiný. „Co se nemění, je krajina na pozadí. Říká se jí lončoft,“ popisuje Brožek.

Odzadu, směrem od pomalovaných desek, se betlém začíná stavět, při jiném postupu by jej totiž člověk pobořil. „Když později někde v rohu upadne ovečka na bok, má smůlu. Nechám ji tam ležet,“ vysvětluje s úsměvem betlémář.

Rozložené dílo nyní zaujímá plochu větší než mnohý pokoj v panelovém domě. Přesný počet figurek nezná ani sám Karel Brožek. Z dobře vyschlého lipového dřeva stále vyřezává nové a připojila se k němu i manželka Magda.

Mlýnem točí motor z grilu

Nezbytnou součástí každého betlému je chlév s přebývající svatou rodinou. V Čechách často vypadá jako zbořeniště budovy se spoustou schodišť a věžiček. Kromě pasáčků, králů z Východu nebo betlémské hvězdy se často opakuje třeba římská pevnost s vojáky strážícími bránu.

„Je také zvykem ztvárňovat polovinu krajiny jako město a polovinu jako divočinu,“ říká Brožek. V jeho betlému nalezneme i budovy inspirované zámkem Červená Lhota nebo Národním muzeem. Motor do pohyblivého mlýna vzal stavitel ze zahradního grilu. Otáčí se totiž vhodnou rychlostí.

Ze dřeva jsou kromě lidí a zvířat i palmy, trávu představují různé druhy mechu. Ten se musí každý rok měnit, a pokud na něj přímo nesvítí slunce, vydrží zelený celou sezonu. Rozeklané skály zpodobňují pařezy a samorosty.

Třešť je svou řezbářskou tradicí proslulá. Ještě před vyřezávanými betlémy tu ale vznikaly méně náročné betlémy z papíru. Mnoho jich vzalo zasvé při požárech města. „Další mají lidé doma, na půdách. Často by byli ochotni je půjčit, ale pro vystavení všech není dostatek prostoru,“ lituje Karel Brožek.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!