Bezdomovci žebrají i fárají
Posedávají u obchodních center, popíjejí laciné víno. Poznáte je na první pohled: jsou neupravení a neudržovaní. Někteří žebrají o peníze, další „fárají“ pro obživu do popelnic. U někoho vzbuzují lítost, u dalších spíš odpor. Zvyky, počty a osudy plzeňských bezdomovců si v podrobném průzkumu nechala vypracovat plzeňská radnice. Začněme u statistik.
Plzeň má kolem dvou set dvaceti bezdomovců, tedy lidí žijících přímo na ulicích nebo těch, co přebývají v azylových domech. Další desítky lidí ale žijí jako latentní bezdomovci, zatím přespávají u svých známých. Z lidí na ulici využívá noclehárnu jen čtvrtina. Hlavně mladí, kteří se většinou ani jako bezdomovci necítí, spíš se označují jako squatteři nebo pankáči, si hledají většinou neorganizované místo na přespání. „S kamarády máme squatt. Tři jsme tam na heráku, takže mezi sebou paříme víc. Benga o nás ví,“ říká sedmadvacetiletý Filip.
V zimě je místa málo
Bezdomovci přespávají v parcích, lesích, na nádražích i v kanálech. Pro každého z nich je získání dobrého bydla v rámci možností prioritou. „Spal jsem v lese, kamarádi mi pak řekli, ať jdu k nim. Máme postele, kamna. Jsem tu asi rok, je to tu fajn,“ pochvaluje si šedesátišestiletý Hans.
Hlavně přes zimu si bezdomovci hledají místo v noclehárnách. Nejznámější a nejvíc využívaný je dům U sv. Františka poblíž vlakového nádraží. Sem chodí bezdomovci i přes den. Mohou si tady uvařit kávu, vyprat si, osprchovat se. „Jestliže se při průzkumu napočítalo přes dvě stovky bezdomovců, je to jasný signál pro město, že s tím musí něco dělat. U svatého Františka máme kapacitu, včetně míst na sezení, mezi šedesáti až sedmdesáti lidí. Z toho je patrné, že zajistit přístřeší pro všechny není v silách městské charity,“ připomíná koordinátorka charity Anna Srbová.
Zadlužení? Všichni
Na ulici je dostaly většinou dluhy a právě zadluženost způsobuje i to, že bezdomovci se z bludného kruhu nemohou dostat. Jiné než azylové ubytování nedostanou, dluhy se navíc neustále zvyšují. Podle studie dluží v podstatě všichni plzeňští bezdomovci. Na zdravotním pojištění, za jízdu načerno v MHD nebo ještě za nájemné v bývalém bytě. „Dluhy mám, pár desítek tisíc určitě – dopravní podniky, zdravotní pojištění, škody za krádeže,“ vypočítává odevzdaně devatenáctiletý David
