Bitcoin za rok téměř ztrojnásobil hodnotu, nových mincí bude méně

USB zařízení na těžbu bitcoinu

USB zařízení na těžbu bitcoinu Zdroj: profimedia

Cena kryptovaluty bitcoin letí v posledních týdnech nahoru a trh očekává, že současná hladina přes 660 dolarů (15 800 korun) za jeden bitcoin nebude konečná. V uplynulých dnech sahala jeho cena i přes 750 dolarů (18 000 korun). Začátkem července totiž dojde k půlení, tedy snížení počtu mincí, které lze vygenerovat poskytováním výpočetního výkonu pro potřeby systému transakcí. Nových bitcoinů půjde do oběhu méně, celkový počet mincí je omezen na 21 milionů. Nyní jich cirkuluje přes 15,6 milionu.

Spolu s blížícím se okamžikem půlení, který je zanesen přímo ve zdrojovém kódu virtuální měny, může bitcoin představovat potenciálně zajímavou investici.

S vidinou růstu ceny tuto digitální měnu v posledních měsících přidává do svého portfolia stále více investorů, uvádí pro agenturu Reuters Daniel Master z fondu Global Advisors.

Investory by navíc mohla lákat skutečnost, že v porovnání s předchozími roky se letos vyvíjí cena bitcoinu o něco stabilněji: během prvního půlroku se ustálila kolem 450 dolarů za bitcoin (10 700 korun), aby v červnu vystřelila do rozmezí 670 (16 700 korun) až 750 dolarů (18 130 korun).

„Můj názor je, že současná cena je již připravena na půlení odměny pro těžaře,“ uvedl pro E15 Martin Stránský, jehož společnost World BTC Business v Česku provozuje kanály určené k nákupu bitcoinů. Rostoucí zájem o tyto služby prý Stránský pozoruje každý měsíc.

Bylo by však podle něj odvážné tvrdit, že bitcoin v dlouhodobém horizontu pod uvedenou hladinu kolem 700 dolarů již neklesne, přestože on sám to nepovažuje za příliš pravděpodobné. Příčiny aktuálního nárůstu ceny bitcoinu lze ale i přes uvedené vzedmutí zájmu o něj na Západě i v Česku hledat především v Číně.

Na tamních burzách se totiž odehrává zhruba 95 procent veškerého obchodování s touto digitální valutou a bitcoin tam získává na atraktivitě mimo jiné i díky vládním opatřením proti odlivu kapitálu ze země. Kryptoměny pak představují způsob, jak taková omezení omejít.

Jinde na světě však může investory přece jen odrazovat nestabilita kurzu bitcoinu a jiných alternativních měn. Ta je podle viceguvernéra ČNB Mojmíra Hampla dokonce hlavní překážkou jejich možného masového rozšíření, jak uvedl v nedávném rozhovoru pro E15.

Jeho slovy jako by se řídili i čeští dolaroví milionáři. Podle průzkumu J&T Banky je investice do kryptoměny vůbec nelákají a spolu s termínovanými vklady zajímají jen jedno procento oslovených.

Vydělat možná půjde i na patentech
Případné další rozšíření bitcoinu, respektive jeho technologého řešení, mohou zkomplikovat patentové úřady. Craig Wright, Australan, který sám sebe prohlásil za jeho vynálezce, v tichosti podává na patentové úřady v Británii desítky přihlášek, jimiž by si zajistil práva na použití některých klíčových technologií spojených s bitcoinem. Podle agentury Reuters by to případně znamenalo problém pro masovější zavedení blockchainu, technologického řešení sdílené „účetní knihy“ pro všechny bitcoinové transakce. Právě o blockchain se velmi zajímá bankovní sektor i část startupů. „Je možné, že je v něm velký potenciál,“ uvedl Hampl, jenž je jinak vůči úspěchu samotného bitcoinu coby měny skeptický.