Boj o práva vrcholí, volí se děkan

Akademický senát plzeňské právnické fakulty zvolí řádného děkana v pondělí 2. listopadu. Rozhodne se mezi Jiřím Pospíšilem a Karolem Hrádelou.

Rozklížená plzeňská právnická fakulta bude mít brzy jasno, kdo se ji pokusí provést rozbouřenými vodami nejistoty. Před akademický senát fakulty se postaví dočasný děkan Jiří Pospíšil a jeho překvapivý soupeř, advokát Karol Hrádela. Senátu fakulty přišlo celkem devět návrhů na děkanské křeslo. V osmi z nich figuroval jako kandidát exministr spravedlnosti, devátý zamířil na právníka, který je na veřejnosti známý pouze tím, že obhajoval úplatného rozhodčího Zejdu výrokem, že ´kapříci´ jsou prostě ryby a ne synonymum pro tisícikoruny.

Exministr Pospíšil prostředí plzeňských práv velmi dobře zná. Na konci devadesátých let tady vystudoval a v poslední době tu externě přednášel. Po plagiátorské aféře bývalého vedení fakulty v čele s proděkanem Kindlem a po skandálu kolem udělování titulů se očekávalo, že jediným kandidátem bude Pospíšil. Hrádela, který se dosud na plzeňských právech neangažoval, tvrdí, že ho oslovili místní studenti, kteří nechtějí v čele fakulty politika. Ve svých plánech jak ozdravět práva, není příliš konkrétní. „Snažil bych se navázat spolupráci se všemi stranami sporu, je nutné najít společnou cestu a zapomenout na to, kdo kam patřil,“ říká Hrádela přesto, že bývalé vedení už odešlo.

Padesátiletý právník spíš dává najevo, proč by fakultu neměl vést o šestnáct let mladší sok. „Práce děkana vyžaduje určitou životní zkušenost, neměl by také stát na žádné straně, měl by být hodně neutrální. Doktor Pospíšil je navíc politik, tedy relativně mimo akademickou sféru,“ trefuje se do Pospíšila. Exministr Pospíšil prozatímně převzal fakultu na konci září. Od té doby už zavedl obvyklý kreditní systém pro studenty, změnil také zásady při přijímacím řízení. „Až plnohodnotný mandát ale umožňuje provést reformu. Ta je mým cílem,“ prohlašuje favorit pro pondělní volbu.

Zatím ale musí Pospíšil odolávat také politickým atakům. Proti jeho kandidatuře se postavili lidovci a nově i sociální demokraté, kteří mu vyčítají působnost na ministerstvu spravedlnosti. „Mám dlouholetou profesní kariéru, jsem členem akademické obce. A vedle toho mám politickou kariéru. Ve světě je něco podobného naprosto normální,“ odráží útoky člen občanských demokratů. Ke zvolení děkana je potřeba deseti hlasů z osmnáctičlenného akademického senátu, který tvoří ze dvou třetin učitelé a z jedné třetiny studenti.