Máme strach z Petrohradu, Vinic nebo Jateční ulice, neradi procházíme podchody nebo setmělými parky. Studie o pocitu bezpečí mezi plzeňskými občany přinesla data, která subjektivní pocity ohrožení staví proti strohým statistikám. „Některá čísla jsou opravdu překvapivá, nenapadlo by mě, že mají lidé pocit ohrožení třeba v parcích. Ale právě kvůli tomu jsme výzkum zadali,“ vyzdvihuje studii vypracovanou pro město radní pro bezpečnost Karel Paleček.
Problematické centrum Respondenti se velmi často netrefili do oficiálních statistik, když jmenovali nebezpečné lokality ze svého pohledu. Ve třetím obvodě se nejvíc obávají Borského parku, okolí supermarketu Albert ve Skvrňanech, vlakového i autobusového nádraží nebo Kollárovy ulice. A také Resslovy ulice. U té jediné se shodnou se statistikami strážníků. „Do Resslovky musí naši lidé jezdit častěji,“ potvrzuje velitel městských policistů Luděk Hosman.
Rušení nočního klidu, znečišťování veřejného prostranství, drobné krádeže a špatné parkování, tedy nejčastější stížnosti, které strážníci řeší, se ale dotýkají i dalších míst v centru – a přitom se neshodují s pocity Plzeňanů. „Mezi riziková místa řadíme Martinskou, Divadelní ulici, Smetanovy sady nebo Anglické nábřeží. Často je to spojeno s místy, kde jsou kluby,“ konstatuje velitel strážníků Hosman. Na „jedničce“ se Plzeňané cítí v ohrožení na Vinicích, ve studii konkrétně jmenují Strážnickou, Brněnskou a Hodonínskou ulici. „Tady jsem vždycky ostražitý.
Když člověk vidí mříže v přízemních oknech, je opatrnější,“ všímá si Roman Toman. Lidé jmenují také diskotéku Aréna, Sokolovskou ulici nebo Centrální park. Na „dvojce“ dopadl nejhůř Petrohrad s Mikulášským náměstím a Rubešovou ulicí, Doubravce zase vévodí okolí ghetta v Jateční ulici. „Pocit ohrožení můžeme na označených místech zmírnit častějšími pochůzkami, lepším osvětlením i kamerami,“ uzavírá Paleček.
