Bourání změnilo město více než válka

Socialistický stát budoval v padesátých letech nové doly v jižní oblasti ostravsko-karvinské uhelné pánve ve Staříči, Paskově, Sviadnově, Chlebovicích. Po druhé světové válce byl zoufalý nedostatek bytů a místní pohlaváři proto hledali způsob, kde ubytovat všechny lidi, kteří měli pracovat v rozrůstajících se dolech. Například v roce 1961 evidoval městský národní výbor přes dva a půl tisíce žádostí o přidělení bytu. Město dokonce nařídilo soukromým vlastníkům povinnost přijímat nájemníky.
Frýdek-Místek byl vhodně položen mezi Ostravou a Karvinou. Komunisté se proto rozhodli vyzkoušet právě v tomto městě, jako jednom ze tří v Československu, experiment. Vybourat, co se dá, a postavit panelové domy a byty pro horníky a jejich rodiny. A provedli ho.
„Přestavba Frýdku-Místku vedla až ke zničení historických městských celků. Kvůli nevhodnému směrování průtahu mezinárodní silnice se zcela změnilo městské panorama,“ uvádí Jaromír Polášek z Muzea Beskyd. Místo středověkých uliček a novodobých vilových čtvrtí vyrostly všude panelové domy. Podle uznávaného českého urbanisty Karla Kuči patří Frýdek-Místek k vůbec nejponičenějším historickým městům v České republice. „Komunisté v roce 1959 dokončili a schválili takzvaný směrný plán, podle kterého bude v roce 2000 ve Frýdku-Místku pětasedmdesát tisíc obyvatel. V šedesátých letech plán ještě rozšířili na sto tisíc obyvatel, které mělo město mít v osmdesátých letech dvacátého století,“ potvrzuje historik Petr Juřák. Tato budovatelská vize se nikdy nevyplnila.

Zůstala jen náměstí

Frýdek-Místek poznamenalo bourání, které se vyhnulo jen náměstím a blízkému okolí.
„Masivní bourání a nová výstavba začala v Místku,“ říká historik Juřák. Mizely celé ulice. Třeba Ostravská, Josefská, z velké části Příborská, Čelakovského a mnoho dalších.
Když nebylo dost místa v Místku, začaly demolice ve Frýdku. Ani válka a katastrofální požáry nezměnily město tak jako naplňování budovatelského plánu. „Kromě domů na obou náměstích a v přilehlých ulicích, kostelů a většiny kaplí, zůstala původní zástavba jen málokde“ říká Juřák. Ten nedávno vydal v edici Zmizelá Morava a Slezsko knihu, která mapuje, o co všechno Frýdek a Místek přišly. Velká obrazová příloha připomíná ulice a domy, které už neexistují.
Podle Juřáka budovatelé socialistického města zbořili mnohem více staveb, než bylo potřeba. A je to vidět dodnes. „V místech, kde byly některé historicky zájímavé domy, jsou stále volné plochy,“ dodává Juřák.
Na začátku sedmdesátých let se začalo stavět sídliště Slezská, což měla být největší noclehárna pro horníky, dělníky a jejich rodiny. „Sídliště projektovali architekti pro téměř padesát tisíc lidí, nakonec se výstavba zastavila ve dvou třetinách,“ popisuje Polášek.