Bouzov proslavil svou návštěvou Masaryk | E15.cz

Bouzov proslavil svou návštěvou Masaryk

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Letos uplynulo osmdesát let od návštěvy prezidenta Masaryka na hradě Bouzově. Sedmička přináší unikátní fotografii z této události.

Prezident Tomáš Garrigue Masaryk pobýval v létě 1929 ve své rezidenci v Židlochovicích a odtud podnikal cesty do některých moravských měst, mimo jiné také do Prostějova či Litovle. „Při jednom ze svých výjezdů zavítal i na hrad Bouzov, kam ho kromě dcery Alice doprovodil ministerský předseda František Udržal a ministr vnitra Jan Černý,“ uvedla historička Jarmila Zapletalová.

Před hradem vítali prezidenta zastupitelé obce, ale jménem Německého řádu Panny Marie Jeruzalémské, který byl tehdejším majitelem hradu, také velmistr řádu a brněnský biskup Norbert Klein. Ač byl německé národnosti, pronesl celý svůj uvítací proslov česky, neboť češtinu výborně ovládal.

„Biskup Klein v něm připomněl zásady řádu, který po vzniku Československé republiky prošel výraznou proměnou. Zřekl se původního rytířského elementu, opustil dosavadní název Řád německých rytířů a přijal označení Německý řád Panny Marie Jeruzalémské. Prezentoval ho jako čistě duchovní společenství zaměřující se na charitativní, vzdělávací, sociální a pečovatelské služby,“ dodala Zapletalová.

Snímek z návštěvy pořídil podle Zapletalové fotograf Jano Šrámek a dosud nebyl nikdy publikován. Klein na něm kráčí po levici TGM.

Historik Karel Podolský připomněl, že Masaryk nebyl na Moravě zase tak často, přímo v Olomouci jen jednou v roce 1921.

Kronika Bouzova

Kastelánka Šulcová uvedla, že za její pětileté éry, co je na hradě, sem žádná hlava státu nezavítala. „Nejvyšší oficiální návštěvou byl ministr kultury Jehlička a tajemníci stejných ministerstev ze zemí visegrádské čtyřky,“ řekla kastelánka Zuzana Šulcová. Oficiální návštěvní knihy podle ní končí před druhou světovou válkou.

Žádný jiný československý nebo český prezident zde již nebyl. Z doby po roce 1989 je známa ještě návštěva ministra kultury Pavla Tigrida a někdejšího ministra vnitra a pozdějšího premiéra Stanislava Grosse. Hrad Bouzov se v historických pramenech objevuje od čtrnáctého století. Je také považován za místo možného narození Jiřího z Poděbrad, když byl v rukou pánů z Kunštátu. Od roku 1696 jej vlastnili němečtí rytíři.

Současná romantizující podoba vznikla po přestavbě na počátku dvacátého století. Za druhé světové války zde sídlil přepadový oddíl SS.

Přívlastek „pohádkový“ si hrad Bouzov vysloužil až v pozdější době, kdy si jej vyhlédli i filmaři a natáčeli zde například Květiny pro zámeckou paní, pokračování Arabely nebo O létajícím ševci a princezně Jasněnce.

Každoročně sem přijíždí kolem sta tisíce turistů. „Stotisícovou hranici jsme letos opět překonali,“ potvrdila Šulcová.

Víte o nějaké méně známé historické události? Napište nám na adresu redakceolomouc@mf.cz

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.