Boxster Spyder je mizerný kabriolet, ale fantastický sporťák - jízdní dojmy

Věnujme první odstavec těm, jimž se nechce číst celý dlouhý článek: Nový vrcholný model řady Boxster je nejlepší auto, jaké jsem řídil za několik posledních let. Naprosto strhující řidičský nástroj, který unikátním způsobem kombinuje čitelnost a agilitu malého ostrého hatchbacku s dynamickou i akustickou dramatičností juniorského supersportu. Pokud můžete, utíkejte si pro něj.

A teď to trochu rozvedeme. Boxster Spyder jako odlehčený model pro puristy existoval už v minulé generaci. Teď je to ale poprvé, kdy se do nejlevnější sportovní řady Porsche dostává soudobý motor z Carrery S. Plochý šestiválec o objemu 3,8 l zde ovšem nedosahuje celých 400 koní, údajně kvůli kratšímu sacímu traktu, vynucenému zástavbou mezi nápravami. Je dokonce ještě o deset koní slabší než v Caymanu GT4, kterému se rovněž dostalo dobrodiní v podobě motoru z větší a ikoničtější sestry.

Cayman GT4 bez střechy to není

Ano, nabízí se úvaha, že Boxster Spyder je otevřenou verzí právě Caymanu GT4. Tak daleko jako v jeho případě ale konstruktéři z Weißachu nezašli, Spyder třeba nemá přední nápravu z GT3. Je také určen spíš pro skvělé silnice než na závodní okruh, o čemž svědčí i formát mezinárodní prezentace v Toskánsku, které se AutoRevue.cz zúčastnilo jako jediné médium z ČR. Tentokrát nebyla v programu žádná zastávka na závodní dráze, což je v případě sportovních novinek Porsche spíše neobvyklé.

Ne že by to vadilo. Neuvěřitelně klikaté, úzké a místy zákeřné toskánské silničky, mnohdy s překvapivě špatným povrchem, nám alespoň umožnily poznat, že tohle relativně silné a relativně luxusní auto naprosto exceluje v prostředí, kam by člověk instinktivně vyrazil spíš v Cliu RS. Ale nepředbíhejme.

Když tedy Spyder není „Boxsterem GT4“, čím přesně se liší od dosavadního vrcholu řady, Boxsteru GTS? Zejména stylingem a konstrukcí střechy. Zadní hliníkové víko s dvojicí výstupků odkazuje na legendární Porsche 718 Spyder a namísto komfortní elektrické střechy má nejostřejší Boxster jednodušší a lehčí konstrukci, která se obsluhuje ručně.

K odlehčení přispívá rovněž skromnější příděl akustické izolace, skořepinové sedačky a zařazení klimatizace na seznam výbavy na přání (ovšem bez příplatku). Díky tomu je Spyder ještě o 15 kg lehčí než základní Boxster. Počítejte ale s tím, že klimatizace přidá asi dvacet kilogramů.

Pokud se v nabídce Porsche detailně neorientujete, následující tabulka vám pomůže udělat si o vzájemném postavení jednotlivých členů řady Boxster přesnější představu. Ve všech případech platí uvedené údaje pro verzi s manuální převodovkou, protože Spyder se s dvouspojkou PDK vůbec nenabízí. Je to přece puristický stroj pro fajnšmekry.

Boxster udělal od první generace ohromný posun, pokud jde o atraktivitu exteriéru. Originální model s interním označením 986 sice jezdil báječně, ale už ve své době vypadal trochu jako hračka a léta k němu nebyla zrovna shovívavá. Na 987 se už koukalo o poznání lépe a současná generace 981 konečně vypadá, jako by sportovní Porsche vypadat mělo: atleticky a dravě.

Spyder posouvá celkový dojem o další kus dál. Nejde jen o ten hliníkový kryt za sedadly, ale hlavně o postoj: tento model standardně jezdí na sportovním podvozku sníženém o 20 mm a jeho pneumatiky Pirelli P Zero jsou obuté na dvacetipalcových ráfcích. V tmavě stříbrném odstínu dává novinka vzpomenout na Carreru GT, zatímco ve výrazné červené nebo žluté křičí do světa, že chce být malým supersportem.

Že to funguje, potvrzuje i partička kluků školního věku, kteří se odkudsi vynoří na parkovišti malé vesničky hluboko v toskánských kopcích a mimikou i citoslovci naznačují, že by si rádi poslechli, jestli tohle slibně vypadající auto také slibně zní. Inu, proč ne.

Anatomická sedadla (za příplatek z karbonu) vypadají nekompromisně a mají velmi hluboké bočnice, které poněkud komplikují snahu o elegantní usednutí za volant. Ten má průměr 26 cm a je potažený Alcantarou, stejně jako v Caymanu GT4. Jinak interiér odpovídá ostatním Boxsterům.

Zjišťuji, že kdyby to šlo, zvolil bych si ještě kolmější úhel opěradla. Uznávám ale, že v tomhle jsem trochu extrém. A se závodnickým vzhledem sedaček nejde úplně dohromady jejich šířka. Přestože v kyčlích nejsem z nejsubtilnějších, po obou stranách mám až moc volného prostoru. Porsche očividně počítá i s puristy korpulentnějších postav.

Pedál plynu zaslouží hned dvojnásobnou pochvalu ještě předtím, než vůbec dojde na spuštění motoru: jednak za uložení na podlaze a také za to, že je v jedné rovině s odkládací opěrkou pro levou nohu.

Ale dost prohlížení, kluci začínají být netrpěliví a jejich …brum, brrrum!“ se ozývá stále neodbytněji.

Un momento, ragazzi

Po otočení klíčkem na typickém místě vlevo vedle volantu se ozve trošku nelibozvučné vrčení, které získala 911 při přechodu na přímé vstřikování už v minulé generaci. Ale moment, to napravíme. Tlačítko se symbolem výfuku otevře speciální přívěru, pro jistotu mačkám také Sport Plus, které by mělo zostřit reakci motoru, a dloubnu do toho protaženého lichoběžníku pod pravým kotníkem.

Plochý šestiválec za našimi hlavami reaguje na pobídnutí vzteklým zaštěknutím, ostrým jako žiletka, a než se ten zvuk stihne odrazit od nedaleké zídky, vystřídá ho monumentální kulometná palba benzínu hořícího ve výfuku. Série explozí se rozlije přes parkoviště, narazí do zdi a přehrne se opět přes naše hlavy daleko do zalesněného údolí. Tohle že je motor z Carrery S? Kombinace otevřené karoserie, sportovního výfuku a inženýrských kouzel mu dává úplně nový stupeň naléhavosti, ne nepodobný teatrální akustice červených aut, která se vyrábějí nedaleko odsud, na druhé straně kopců provincie Modena.

Nadšený jásot a spokojený smích prozrazuje, že našemu mladému publiku se představení líbilo. Bylo mi potěšením, kluci, ale to není nic proti tomu, jak strhující divadlo je Boxster Spyder schopen sehrát svému řidiči.

Jakkoliv i ten základní šestiválec Boxsteru je učiněná mechanická radost, dosud vždy platilo, že motor je v tomto modelu hlavně prostředkem, který vám umožňuje užít si senzační ovladatelnost malého roadsteru. Boxer 3,8 l, větší, silnější a výkonnější než kdy dřív, má naproti tomu ambici přijmout v představení hlavní roli.

Hlavní hvězda představení

Plochý šestiválec je zcela kulturní, hladce a bez protestů se roztáčí už od tisíce otáček a poslušně táhne. Reakce na plyn je v režimu Sport Plus (který, přiznávám bez mučení, jsme prakticky nevypnuli) sice naléhavá a prudká, ale zároveň precizní a naprosto čitelná, takže popojíždění v městském provozu nevyžaduje žádné speciální soustředění. Tedy pokud jde o motor – horké italské hlavy na skútrech, v Pandách a tříkolkách Piaggio vyzkoušejí vaši koncentraci víc než dost.

Už v 1500 ot./min. má motor sílu 300 Nm, která rychle stoupá a o tisíc otáček později přesahuje 350 Nm. Pak následuje drobný pokles, kterého si ale za volantem stěží všimnete, a za čtyřmi tisíci otáček boxer nastupuje k velkolepému finále. S kvílením rozvodů a burácejícím výfukem hladově pumpuje vzduch a posouvá ručičku otáčkoměru doprava s gradující naléhavostí, která vyvrcholí někde okolo sedmi tisíc.

Zatímco o Boxsteru a dokonce i o Boxsteru S byste řekli „jede to hezky“, tady je intenzita zrychlení i jeho podání už opravdu strhující. Charakteru motoru výborně odpovídají dlouhé převody (Porsche mělo dlouhé kvalty rádo dávno předtím, než je k nim začala tlačit emisní legislativa). Zatímco ještě v Boxsteru GTS mohou stejné převody v některých situacích působit trošku bezzubě, větší a o 50 Nm silnější boxer si s nimi rozumí báječně.

Pokud se vám občas zdá, že na výjezdu z úzké vlásenky ve vysoké nadmořské výšce se motor sbírá jen neochotně, je to tím, že špatně řadíte. Podobně jako v závodních autech nebo na motorkách je tady jednička normální rychlost na ježdění, nikoliv jednoúčelová pomůcka k rozjezdu. Vždyť Boxster Spyder jede na první rychlostní stupeň osmdesátkou!

Ano, zasouvat na brzdách před prudkou 180°„tornante“ v kulise jedničku je zpočátku trochu nezvyk, ale když se osmělíte, za chvíli to bude vaše druhá přirozenost. Dílem díky famóznímu výjezdu, který potom následuje, dílem díky perfektnímu chodu šestistupňového manuálu. Má kratičké dráhy, precizně definovanou kulisu a zejména funkci automatického meziplynu.

Zpočátku jsem meziplyny snaživě dával sám, ale když jsem si párkrát zkusil, jak přesně je počítač dávkuje, rychle jsem zlenivěl a rád jsem přenechal tuhle řidičskou práci na elektronice.

Druhý rychlostní stupeň dosáhne až někam ke 140 km/h. Na úzkých italských silničkách, kde můžete jezdit celý den na krev v podstatě bez toho, abyste překročili povolenou rychlost, se tak šestistupňový manuál Boxsteru Spyder mění svým způsobem v automat. Tu a tam šoupnete před vlásenkou jedničku, jak už o tom byla řeč, jindy ve vesnici na chvíli odřadíte na čtyřku, ale většinu dne si vystačíte s dvojkou, která pokryje opravdu široké spektrum zatáček a situací.

Silnice, které Porsche k prezentaci Spyderu vybralo, patří k tomu nejextrémnějšímu, co se dá v Evropě najít. Sportovní řidiči by o nich řekli, že se na ně hodí tak Clio RS (předchozí generace) nebo Lancer Evo, motorkáři by si v takovém prostředí představili nejspíš supermotard. A raději ne moc výkonný. Levá střídá pravou v neúnavném tempu prakticky bez rovinek, jen málokdy vidíte za vrcholový bod zatáčky, pruh asfaltu navinutý po úbočích kopců je mnohdy užší než česká okreska a zrovna tak zvrásněný počasím, nestabilním podložím i liknavostí silničářů.

Kvaziexotické auto s otevřenou karoserií a motorem uprostřed by v takovém prostředí mělo být bezradné jako začínající živnostník nad přiznáním k DPH a záludné jako městský strážník, který den před koncem měsíce stále nemá naplněnou povinnou kvótu udělených pokut. Dokonce i aktuální 911 by se tu trápila, už kvůli své šířce. Jenže Spyder hluboko v srdci Toskánska předvádí, že i se silnějším motorem a přiostřeným podvozkem zůstává především Boxsterem.

Mohl bych zdlouhavě vyprávět o řízení převzatém z 911 Turbo, které navzdory elektromechanickému posilovači komunikuje silové poměry na předních kolech tak věrně a srozumitelně jako žádné jiné v oboru; o překvapivé tuhosti karoserie; nebo o suverenitě tlumičů, které drží kola na asfaltu a karoserii v klidu způsobem hodným rallyového auta. Místo jednotlivostí se ale pokusím vystihnout, v čem je výsledek toho všeho jedinečný.

Spyder totiž ještě víc než jiné Boxstery vyniká unikátní a na první pohled protichůdnou kombinací předvídatelnosti a hravosti. Jeho limity leží sice vysoko, ale auto vás aktivně zve, abyste prozkoumali, co se nachází za nimi.

Podvozek i řízení telegrafují vaší nervové soustavě v reálném čase proud informací sice subtilní, ale dost bohatý na to, abyste přesně věděli, co auto právě dělá a co se v příštím okamžiku chystá udělat. I když se dá do pohybu nečekaně, třeba na silnici znečistěné prachem z kamenolomu, je zpětná vazba tak bezprostřední a reakce auta na vaše pokyny tak progresivní, že vlastně ani nemáte pocit, že vyrovnáváte smyk. Samosvorný diferenciál se projevuje spíš přátelsky než kousavě (má svornost 22/27 %).

A přestože moje řidičské schopnosti ani sebevědomí obvykle nestačí na to, abych pokoušel meze přilnavosti na neznámé silnici, navíc takto náročné, tady jsem se po několika minutách ostré jízdy přistihl, že si zcela samozřejmě házím Boxster do nejostřejších vlásenek lehkým sklouznutím všech čtyř.

Jak je u Porsche zvykem, stabilizační systém PSM je v těchto situacích maximálně nápomocen. Do nějakých 80 km/h dovolí docela velký úhel smyku, než začne intervenovat, a jeho zásah je tak plynulý a radost nerušící, až snadno přesvědčíte sami sebe, že jste všechnu práci odvedli vy. Vypínat PSM je podle mě zbytečné, alespoň na silnici.

Pokud ale nechcete, nemusíte se za hranice gripu vydávat vůbec. Mechanická přilnavost je velice silná, nedotáčivost zanedbatelná a přetáčivost služba poskytovaná výhradně na vyžádání.

Brzdy? Všimli jste si, že čtete článek o Porsche, že ano? Pokud mermomocí chcete, můžete si připlatit za karbon-keramické kotouče (jako obvykle identifikovatelné podle žlutých třmenů), ale standardní brzdy mají na dnešní poměry velmi dobrou zpětnou vazbu od pedálu a jsou k neutahání i v pětatřiceti stupních. To už spíš uvaříte pneumatiky, jako se to po několika desítkách minut ostré jízdy povedlo nám.

Se střechou se nadřete

Jestli je tady něco ke kritice, pak paradoxně ty detaily, které dělají Spyder Spyderem. Manipulace se střechou je neuvěřitelně pracná. Pokud jsem si všechno správně zapamatoval, musíte 1) otevřít zadní víko 2) odklopit plastové krycí panely po stranách 4) ručně vytáhnout střechu z úložného prostoru za sedadly 5) zacvaknout kolíky na bočních textilních panelech do otvorů v karoserii 6) usednout dovnitř a tlačítkem uzavřít elektromechanickou pojistku na rámu čelního okna.

Stojí to za pár ušetřených kilo a možná o něco nižší těžiště? Podle mě téměř jistě ne. Totéž si myslím o klimatizaci, bez ní je jízda v rozpáleném interiéru učiněné peklo. A světlá výška sportovního podvozku komplikuje situace jako vjíždění do patrových garáží, otáčení na nerovném povrchu nebo přejezdy retardérů. Zavadit předním nárazníkem o zem je až příliš snadné.

Boxster Spyder je samozřejmě výjimečné auto a cena není ve srovnání s Caymanem GTS o tolik vyšší, když vezmete v úvahu sběratelský potenciál. (Podívejte se, za kolik se dnes prodává předchozí Spyder a za kolik jiné verze Boxsteru z té doby.) Přesto se té představě nemůžu ubránit: stejný motor, ale v karoserii standardního Boxsteru, s podvozkem PASM a komfortní elektrickou střechou. Dynamika by byla prakticky stejná a zhoršení jízdních schopností zanedbatelné, ale každodenní použitelnost mnohem lepší.

Závěr? Nevím, jak to napsat líp, tak to napíšu takhle: už ani nepamatuji, kdy naposled jsem řídil auto schopné zprostředkovat tak strhující zážitek z rychlé jízdy na silnici. (Za volant Caymanu GT4 nebo dokonce GT3 RS jsem se bohužel zatím vnutit nedokázal.) Jak už zaznělo, schopnostmi na silnici hraje Boxster Spyder vlastní ligu; jeho zvukový projev je téměř italsky teatrální; a intenzitu prožitku bych se nebál přirovnat ke svojí Ducati. I na poměry Porsche je to výjimečná řidičská událost.

Náklady na cestu a pobyt redaktora hradila společnost Porsche Inter Auto.

Článek vyšel na webu Autorevue.cz