Bratislavě není co závidět. Výstavba skleněných věžáků předběhla smysluplné plánování | e15.cz
Štítek Premium

Bratislavě není co závidět. Výstavba skleněných věžáků předběhla smysluplné plánování

Lucie Staňková

Lucie Staňková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

V ulicích Bratislavy je cítit chuť stavět. A to pořádná. Podobně jako v dalších evropských velkoměstech i tady už věže zkonstruované z betonu a skla přerostly své předky, už zastínily věže kostelů. „V Bratislavě rostou výškové stavby jako houby po dešti, Praha je málo odvážná, je sešněrovaná památkovou ochranou a ustrnula,“ říká se teď často v české metropoli. Ale hodnotit úspěch města jen na základě jednoho kritéria, tedy počtem vznikajících skleněných výškových budov, je přinejmenším krátkozraké.

Stejně jako konstatování, že rychlost výstavby je jediný aspekt stavebního zákona, který potřebuje jak Česká republika, tak Slovensko zlepšit. „Rychlost je samozřejmě také důležitá. Dávat ale pouze velký důraz na rychlost, aniž abychom posuzovali kvalitu, je problém,“ říká Ján Mazúr, šéf Metropolitního institutu Bratislavy (MIB), tedy instituce, která je bratislavským protějškem pražského Institutu plánování a rozvoje. Kvalita se ale ve výrocích mnoha zainteresovaných osob redukuje na množství pater a světová jména architektů podepřená skleněnými věžáky. Ale stačí to?

„Z toho, co vidíte, by se dalo říct, že Bratislava má výškové budovy ráda,“ začíná náš rozhovor o urbanismu Bratislavy ředitel sekce územního plánování na MIB Martin Berežný. „Je ale vidět, že se při výstavbě podle striktní koncepce nepostupovalo,“ pokračuje.

Když se Bratislava stala hlavním městem nově vzniklého státu, byla iniciována diskuze architektů a zástupců města s developery a zahraničními investory o tom, jestli má blízko nádraží a centra města vzniknout čtvrť moderních budov. „Místní architekti chtěli uchovat atmosféru provinčního města a byli proti. Opačný názor zastávali byznysmeni, kteří chtěli město posunout. Vývoj, který v Bratislavě od devadesátých let až dodnes nastal, vytvořil podmínky pro to, aby taková čtvrť mohla vzniknout,“ popsal třicetiletou genezi Berežný.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.

Vyzkoušet za 1 Kč Více informací

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery