Brno chce vytvořit optimální strukturu bytového fondu

V Brně je v současnosti v bytových a rodinných domech kolem 165 tisíc bytů. Město se již od roku 1998 v privatizaci zbavuje městských nájemních bytů a současně se snaží při správě bytového fondu pokrýt nejnutnější potřeby obyvatel.

Podle náměstka primátora Olivera Pospíšila k tomu nutně potřebuje vytvořit odpovídající strukturu nájemního bydlení.

Má město jasno v tom, jaká by měla být optimální struktura bytového fondu?

Optimální je stav, kdy má město možnost pracovat s větší škálou bytového fondu. Základ přitom tvoří standardní obecní bydlení, jakým jsou současné nájemní byty. V nich nájemné bude vždy volnější a bude se blížit úrovni obvyklého tržního nájemného, toto bydlení není určeno lidem v sociálně kritické situaci. Město Brno do budoucna bude muset přesněji definovat a řešit jiný typ nájemního bydlení - sociální byty, kde budou bydlet lidé, kteří bezprostředně potřebují sociální pomoc, ale velice často potřebují i zvláštní péči, například v prevenci neplatičství apod.

Jak je to v Brně s novou výstavbou nájemních bytů?

Její objem je v současnosti limitován prostředky, které má Brno ve fondu bytové výstavby. A to jsou nyní poté, co v posledních třech letech nemělo k dispozici dotační titul na podporu bytové výstavby, pouze peníze z privatizace, tedy z prodeje bytů. Pokud jde o výstavbu, nemůže město hrát tak silnou roli jako soukromý sektor a družstva. Do budoucna nezbývá než se zaměřit kromě rekonstrukce a oprav stávajícího bytového fondu na oblast startovacích bytů, bydlení pro seniory a v rámci obnovy stávajícího bytového fondu vyčlenit byty se statutem sociálního bydlení. Určitě by ale nebylo rozumné stavět například nové domy, ve kterých by byly pouze byty sociální intervence, to by mohlo vést ke vzniku ghett a neprospělo by to nikomu.

Na jaké problémy naráží nová výstavba?

Vyřídit územní a stavební povolení je v legislativních podmínkách tohoto státu čím dál těžší. Nový stavební zákon to měl změnit, je ale pro nás velkým zklamáním. Vše se prodlužuje, v Brně přitom máme lokality, ve kterých se město chce angažovat. Jde o pozemky na okrajích města i v jeho centru, kde je také několik ploch určených pro bytovou výstavbu. Nejsme limitováni ani tak prostorem, ale spíš časem přípravy. Od okamžiku, kdy se podle územního plánu vybere vhodná parcela, přes územní a stavební řízení a výběr firmy po kolaudaci to představuje dobu tří až čtyř let. Tak dlouhý čas je pro nás nepříjemný hlavně proto, že můžeme reagovat na trendy a potřeby města jen s příliš velkou setrvačností. Je to stále dohánění odjíždějícího vlaku.

Ve strategii bydlení v Brně se uvádí jako jedna z priorit i kontrola a zlepšení využívání městských bytů. Co to znamená v praxi?

Už od dob minulého režimu se uplatňuje fingovaná výměna, kdy si obyvatel nájemního bytu například pořídí vlastní domek a fingovanou výměnou obecního bytu chce získat další prostředky. S tím souvisí řada jiných nešvarů - přepisování na příbuzné, kteří byt neužívají, apod. Pro město je obtížné takovému jednání čelit, legislativa je totiž nastavena tak, že práva nájemníka jsou posílena na úkor vlastníka bytu.

Ve smyslu ochrany domova lidí je to dobře, na druhou stranu toto posílení práv nájemníků bohužel někdy umožňuje zneužití. Pokud se městu vůbec podaří neoprávněné manipulace s byty odhalit a řešit, jde o několik málo případů. Má to přitom negativní dopad i na privatizaci, protože určité procento lidí takto přichází levně k bytům, které nepotřebuje, a může je použít ke spekulacím.