Bruselský čurající chlapeček se zahalil do modrotisku. Autorkou kostýmu je česká designérka

Socha čůrajícího chlapečka v centru Bruselu 21. října 2020 poprvé navlékla oficiální český kostým vyrobený za pomoci techniky modrotisku specifické pro země střední Evropy.

Socha čůrajícího chlapečka v centru Bruselu 21. října 2020 poprvé navlékla oficiální český kostým vyrobený za pomoci techniky modrotisku specifické pro země střední Evropy. Zdroj: ČTK

Český velvyslanec v Belgii Pavel Klucký spolu s bruselskou radní pro kulturu Delphine Houbaovou 21. října 2020 v Bruselu slavnostně odhalili sochu čůrajícího chlapečka oblečenou do českého modrotiskového kostýmu.
Český velvyslanec v Belgii Pavel Klucký spolu s bruselskou radní pro kulturu Delphine Houbaovou 21. října 2020 v Bruselu slavnostně odhalili sochu čůrajícího chlapečka oblečenou do českého modrotiskového kostýmu.
Socha čůrajícího chlapečka v centru Bruselu 21. října 2020 poprvé navlékla oficiální český kostým vyrobený za pomoci techniky modrotisku specifické pro země střední Evropy.
Socha čůrajícího chlapečka v centru Bruselu 21. října 2020 poprvé navlékla oficiální český kostým vyrobený za pomoci techniky modrotisku specifické pro země střední Evropy.
5
Fotogalerie

Už více než tisíckrát měnil proslulý bruselský čurající chlapeček svůj kostým, teprve nyní ale poprvé navlékl reprezentativní český oděv. Čepice i kabátek v modré barvě s bílými puntíky a proužkované kalhoty ozdobily sošku v centru belgické metropole týden před výročím vzniku samostatného československého státu. Obleček byl navržen technikou modrotisku, která figuruje díky Česku a dalším zemím střední Evropy na seznamu kulturního dědictví UNESCO.

Přibližně 60 centimetrů vysoká bronzová soška, v originále zvaná Manneken Pis, čurá do fontány v centru Bruselu již 400 let. Během této doby vystřídala více než tisíc kostýmů, o jejichž oblékání rozhoduje Řád přátel čurajícího chlapečka. Český modrotiskový obleček je v 1053. v pořadí.

Modrotisk je metoda potiskování textilií za pomoci dřevěné formy a indiga. Potištěné oděvy proto mívají modro-bílou kombinaci. V Česku má tato technika dlouhou tradici a velmi oblíbená byla zvláště v 19. století. V současnosti je však velmi okrajová a modrotisku se věnují pouze dvě řemeslné dílny v Olešnici a ve Strážnici.

„Myslím, že je to dobrá volba a jsem vlastně ráda, že se nešlo do nějakého tradičního kroje, že tam je to propojení se současností,“ ocenila nápad prezentovat v Bruselu český modrotisk módní designérka Alice Klouzková, která aplikuje tuto tradiční techniku v současné módě. Obtížně podle ní bylo zejména navrhnout optimální střih pro chlapečka, který má sice výšku odrůstajícího batolete, ale nepohybuje se a oděv se na něj musí složitě navlékat.

„Je to něco úplně jiného než běžný střih na člověka,“ popsala náročnou práci návrhářka, podle níž musely být například kalhoty celé otevírací z boku, aby se obalily okolo nohou sochy. Modrou čepici s bílými puntíky, kterou dostal chlapeček na hlavu, patrně designérka nevidí naposledy - už při jejím navrhování si ji prý objednávala spousta lidí.