Má spoustu zálib. A některé si tak trochu odporují. „Vedu dvojí život. Kromě přírody, v níž jsem díky svému působení v 8. oddílu vodních skautů vyrostl, mě baví obrazy, dokonce jsem sám maloval. Ale taky jsem závodně tancoval,“ říká pětapadesátiletý Šebek, který teď pracuje jako manažer.
Oddíl skautů
Moje radost na celý život. Přišel jsem do něj v roce 1968, vyrostl v něm, dostal přezdívku Bubla. Je to dávno, kdy vedoucí Rychla vybral kluky k výpravě na člunu. Na mě se nedostalo a strašně mě to mrzelo. Dnes, když mám oddíl léta na hrbu, se se smíchem ptám, kde všichni z toho člunu jsou… Snažím se, aby z dětí vyrostli dobří lidé. A těší mě, když něco dokážou. Jakub Šedivý se jako malý bál jezu na Malé Skále, dnes skáče přes vodopády s nejlepšími freestylovými jezdci světa. Z Jana Hamáčka je poslanec, Lucie Šedivá se dostala do reprezentace ve freestylu, Pavel Abrahám točí dokumenty…
Rodina
Toleruje mé koníčky i práci v oddílu. Manželka mi ji trpí od doby, kdy jsme se seznámili. Ale na druhou stranu: obě děti ve skautu vyrostly a i díky němu se nám mimořádně vyvedly. Teď o prázdninách už s námi na táboře byla s dcerou i dvě vnoučata. Syn dojíždí občas, on i jeho přítelkyně učí na vysoké škole.
Cestování
V lichých letech jezdíme na expedice s oddílem, zvládli jsme vodní toky v Norsku, Španělsku, Francii, Rakousku či v Laponsku, oddíl vylezl na Mont Blanc. Řeku nesjíždíme s klapkami na očích, prošmejdíme i kostely, muzea, skanzeny… Expedice podnikáme i sami ve dvojici s manželkou. Nejvíc se mi líbilo na Cejlonu, kde jsme se vydali po stopách cestovatelů Hanzelky a Zikmunda. V Mexiku jsme během měsíce najezdili sedm tisíc kilometrů. Baví mě místa nepoznamenaná civilizací.
Sportování
V létě sjíždím divokou vodu, bruslím na in-linech či šlapu na kole, v zimě jsme s manželkou skoro každý víkend na horách. Ke sportu jsme vedli i děti.
Knihy
Už mám zákaz je nosit domů, máme jich několik tisíc. Většinou čtu tři najednou. Před revolucí jsem přepisoval některé rukopisy Jaroslavu Foglarovi. Snažili jsme se je nabízet různým nakladatelstvím. V roce 1987 tak třeba vyšli Hoši od Bobří řeky. Po revoluci jsme založili nakladatelství Šebek&Pospíšil, které Foglarovky vydávalo. Zachránili jsme také knihkupectví na náměstí Míru.
Hezké věci a jejich autoři
Rád prošmejdím antikvariáty, starožitnictví, na výpravách navštěvuju galerie. Oblíbil jsem si obrazy Vladimíra Komárka, u něho jsem se v lidušce v Lomnici nad Popelkou učil malovat. Rád jsem se potkával s malířem Josefem Jírů, František Nepil mi podepisoval dopisy „Tvůj Franta Nepil, co nikdy nepil“. Františku Ringu Čechovi jsme vydali knihu Ruský týden. Ten mě ale naštval, že vstoupil do ČSSD. Hodně času jsem propovídal s Jaroslavem Foglarem.
Blbůstky
Mám pro ně slabost. Se ženou sbíráme pohlednice, vlastníme řidičáky herců Jaroslava Marvana či Emana Fialy, nádhernou kolektivní smlouvu z továrny Laurina a Klementa, parní stroje, staré fotoaparáty, jež opravuju. Máme i model ionizačního přístroje, jaký použila Magda Vášáryová ve filmu Postřižiny. Občas, když máme návštěvu, s tím blbneme.
