Buďánka - od modelu k realizaci

Zdevastovaná enkláva na pomezí Košíř a Smíchova se má po dvaceti letech dočkat obnovy.

Společnost Geosan Alfa s. r. o. představila počátkem května projekt revitalizace bývalé dělnické kolonie Buďánka v Praze 5. Nový model poskytuje názornou představu o využití lokality ke kvalitnímu bydlení při zachování původního rázu kolonie. Projekt byl kladně přijat pražskými památkáři, Zastupitelstvem MČ Praha 5 by měl být posouzen na červnovém zasedání.

Jednání budou probíhat ještě s ostatními majiteli pozemků i iniciativami, které vznikly kvůli záchraně této pozoruhodné lokality.

Osada, jež měla původně na dvacet rozličných bizarních domků, představovala ojedinělou ukázku historické zástavby.

Na území Prahy bychom žádnou jinou obdobu už nenašli, přitom památková hodnota nespočívala v jednotlivých staveních, ale celém urbanistickém souboru, včetně propojení vnitřními cestami. Domky si tu postavili v 19. století chudí dělníci z nedalekého pískovcového lomu, později se k nim přidali i dělníci ze smíchovských továren. Vznikla tak postupně jakási minivesnička uprostřed města, s neopakovatelnou atmosférou. K bydlení sloužila až do roku 1989.

#####Demoliční výměr zrušen

Definitivní zkázu Buďánek zahájil v roce 1988 tehdejší odbor výstavby města Prahy, který od vlastníků začal domky i s parcelami vykupovat. Mělo dojít k úplné demolici stávajících obydlí a jejich nahrazení několikapodlažním panelovým domem se 144 bytovými jednotkami, zdravotním střediskem a parkovištěm. Po politických změnách v roce 1989 se díky občanské angažovanosti podařilo tento záměr zvrátit, demoliční výměr byl v roce 1991 zrušen a osada byla prohlášena památkovou zónou. To ale záchraně Buďánek naopak neprospělo - přísné podmínky památkářů nakonec zabránily v nalezení vhodného projektu i investora pro chráněnou lokalitu. Situaci komplikovaly i nevyjasněné vlastnické vztahy. Například až po několika letech jednání, v roce 1997, přešla převážná část pozemků této enklávy z pražského magistrátu na MČ Praha 5. Po celou dobu až dosud tedy osada namísto revitalizace nenávratně chátrala.

Dnes jsou Buďánky už jen ruinou, celková rekonstrukce je vzhledem ke kritickému stavu prakticky neuskutečnitelná. Je možné pouze respektovat původní atmosféru lokality. Projekt Geosanu je proto založen na obnovení už jen „obrazu“ osady, jak při představení jeho modelu podtrhl architekt Jan Šesták, který studii řešení lokality připravoval pro památkáře. Jak řekl, zachování rázu kolonie se projevuje ve třech rovinách: V jedné části budou bývalá stavení v podstatě znovu postavena. Půjde o repliku do všech detailů, včetně třeba klik. (V původní zástavbě šlo většinou o malé domky s podélnou jednotraktovou dispozicí se sedlovou nebo pultovou střechou, které byly minimálně modernizovány.) Ve druhé části se jedná jen o historizující objekty, věrná dobová kopie už nebude tak stoprocentní. A konečně v třetí části jde sice o menší stavby v měřítku původních, čili jednopatrové s podkrovím, ale bude zcela patrné, že vznikly v dnešní době, na počátku 21. století. V lokalitě by měl investor dodržet nejen už zmíněná měřítka objektů a koeficienty zastavěnosti a zeleně, ale i ráz komunikací.

Navíc na okraji enklávy u Plzeňské třídy, kde je nyní otevřený prostor, by měla být podle projektu postavena pětice bytových domů s půdorysem nepravidelných kosoúhelníků. Jak vyplývá z dobových fotografií, před válkou tady městská obytná zástavba původně byla. Jednatel investora společnosti Geosan ing. Roman Hrubý uvedl, že celkem by šlo o 5000 m2 obytné plochy, rámcový odhad investice je 350 milionů Kč.

A na závěr sdělil i představu společnosti Geosan o termínech cesty od modelu k jeho realizaci. Podle něj je časový plán projektu následující: rok 2009 územní rozhodnutí, rok 2010 stavební povolení, roky 2011 až 2012 vlastní stavba.