Úředníci z jihlavského magistrátu po konzultacích s tříčlennou komisí odborníků oslovili osm předních českých sochařů, aby pro město navrhli nové sochy.
Návrhy sochařů pak zhodnotila odborná porota a potom byly vystaveny ve vstupní hale radnice, kde mohli jejich výběr ovlivnit sami obyvatelé města. Každému z návrhů mohli buď hlasováním na webu, nebo v knize u výstavy přiřadit tři, dva, nebo jeden bod.
Nyní je už výsledek ankety znám, není však jasné, kdy a zda vůbec se město některé z vybraných skulptur dočká. V anketě občanů i odborné poroty vyhrál Jihlavský rytíř od Jaroslava Róny. „Já osobně s tím mám trochu problém, protože to nevidím jako něco, co by organicky patřilo k Jihlavě, tady žádný hrad nikdy nebyl. Pokud by šlo o historickou osobnost s vazbou na Jihlavu, díval bych se na to jinak,“ přiznal garant ankety a náměstek primátora Rudolf Chloupek.
Náměstkův osobní názor ale není tím, co by mohlo vznik a umístění sochy zásadně ovlivnit, negativně tam působí jiný faktor.
Podle původního scénáře totiž měli zastupitelé schvalovat už pro letošní rok v rozpočtu na vznik a instalaci soch první peníze, mělo jít o pět milionů korun. Návrh na financování soch pro Jihlavu se však prozatím odkládá. „V návrhu rozpočtu města, o kterém bude jednat zastupitelstvo 17. dubna, ta částka není,“ řekl Chloupek.
Jinými slovy: letos a pravděpodobně ani v příštím roce se Jihlava nedočká sochy, která byla v anketě vítězná.
Neznamená to však, že by se v centru města nemohla v příštím roce nová skulptura objevit. Jejím místem by měl být hradební parkán za Jakubským náměstím, kde by mohly stát kamenné pylony Strážci, navržené sochařem Jasanem Zoubkem. „V červnu se bude schvalovat přidělení dotace na revitalizaci parkánu za kostelem sv. Jakuba a pak by následovalo vytváření prováděcích projektů na tuto akci, které bychom zřejmě dělali v příštím roce. Pak bychom oslovili pana sochaře Zoubka, zda by tam ty sochy připravil. To je představa vedení města, druhá věc je, zda budou pro zastupitelé,“ řekl Chloupek.
Jak anketa Sochy pro Jihlavu dopadla?
Vítězem ankety se s 266 získanými body stala velká jezdecká socha Jihlavský rytíř od Jaroslava Róny. „Vzhledem k tomu, že se nejedná o konkrétního rytíře, nabízí se každému návštěvníkovi města možnost opřísti sochu vlastní legendou. Je možno též použít nějakou legendu z historie města a záměrně s ní rytíře ozdobit,“ napsal v doprovodném textu ke svému návrhu Róna.
U tohoto návrhu však může být problémem cena: Róna uskutečnění svého návrhu ohodnotil částkou sedm milionů korun, zatímco původní představa o ceně sochy, jak je zmíněno výše, byla o dva miliony korun nižší.
Jako druhý v pořadí se umístil se získaným počtem 247 bodů návrh na vytvoření Opičí kašny, kterou její autor (opět Jaroslav Róna) umístil do kruhového prostoru ve Smetanových sadech u zimního stadionu.
Pomyslná bronzová příčka patří skulpturám Figury na nebi od Kurta Gebauera. Sochy by v tomto případě byly umístěny podle představ autora na střechách domů na náměstí, odkud by shlížely dolů. Od hlasujících získaly celkem 243 bodů. „S tímto návrhem mají problém památkáři, ale jistě by to bylo věcí jednání. Bylo by třeba taky dohodnout se se soukromými vlastníky vytipovaných domů, jinou možností je umístit sochy na střechu obchodního domu Prior,“ komentoval Gebauerův návrh vedoucí magistrátního odboru úřadu územního plánování Tomáš Lakomý.
Anketa sice přinesla vítězství některým z návrhů, současně ji ale provázelo množství výrazně nesouhlasných reakcí na vlastní záměr města investovat miliony korun do soch. „Osobně jsem celkem zklamaný množstvím negativních reakcí, na druhé straně je dobré, že se hlasování zúčastnilo dost lidí,“ řekl Lakomý.
Někteří lidé si myslí, že peněz je třeba jinde
Střety protikladných názorů provázely i spontánní debatu o anketě, která se rozproudila na Facebooku. Vyostřenější postoje však přineslo především listování zápisy v návštěvní knize u výstavy návrhů soch v budově radnice. „Byly tam velmi často názory, které skoro nechci komentovat. Dost hlasujících má pocit, že by město mělo investovat spíše jinde než do soch,“ řekl Lakomý. Pětadvacet lidí do knihy napsalo, že by se město mělo věnovat hlavně opravám silnic a chodníků, stejný počet píšících míní, že se sochy do historického centra města nehodí.
„Materiálově jsme sochaře neomezovali, podmínkou byla trvanlivost soch. Chtěli jsme, aby skulptury trochu provokovaly, měly by být výrazné, mít vtip a nadsázku,“ přiblížil Lakomý. Sedmnáct návštěvníků napsalo do knihy obecně, že peněz je v Jihlavě třeba jinde, čtrnáct lidí napsalo kritiku na neuspokojivou čistotu města.
Jen sedm lidí napsalo, že se jim navržené sochy zdají zajímavé, šest se vyslovilo pro zbourání obchodního domu Prior. Tři pisatelé napsali ironickou poznámku na předloni v létě otevřený park Gustava Mahlera na Benešově ulici, jeden navrhl, že by bylo vhodné přemístit stávající sochu matky s dítětem ze sídliště Březinova na jiné veřejné místo. „Mám pocit, že se obecně mladým lidem náš záměr líbil víc, starší generace ho vnímají negativněji,“ míní Lakomý. Tvůrci ankety se podle Lakomého snažili osloveným sochařům dát co nejvíce tvůrčího prostoru. „Je škoda, že si mladí lidé nedávají rande u morového sloupu na náměstí jako dříve naše generace, ale schází se mimo centrum v City parku. Takže bychom ve městě rádi nechali vybudovat něco, co by lidi zaujalo a připoutalo,“ vysvětlil Lakomý. Cílem ankety bylo přispět k znovuoživení centra města, hlavně Masarykova náměstí a jeho nejbližšího okolí. „Dlouhodobě usilujeme o přetvoření celého náměstí, řadu let jsme žádali o peníze v městském rozpočtu na architektonickou soutěž na změnu vzhledu náměstí. Je to natolik důležitá věc, že ji podle mínění našeho odboru nejde zadat jen na základě ceny ve výběrovém řízení,“ dodal šéf městského územního plánování Lakomý. Anketa byla podle něj určitým kompromisem, jak získat pro centrum města alespoň sochy, když už ne celkovou rekonstrukci náměstí.
Socialistická dominanta na náměstí
Nedařící se revitalizace náměstí je dlouhodobým neřešeným problémem Jihlavy, jejíž Achillovou patou je zmíněný socialistický obchodní dům Prior. Ten město Jihlavu svým stále znovu diskutovaným umístěním do prostoru zbouraného bloku středověkých domů Krecl nechvalně proslavil v celém Česku.
Náměstek Chloupek k tomu podotýká, že ani dnes není, právě kvůli Prioru, výrazná proměna vzhledu náměstí horkým tématem dne. „Bez toho, aby se vyřešila otázka Prioru, není možné celkově zrevitalizovat náměstí. I kvůli končícím evropským projektům, takže pokud se to podaří, nebude to dřív než v příštím evropském plánovacím období po roce 2015,“ odhaduje Chloupek.
Prior je majetkem společnosti Le Cygne Sportif Groupe, která jej sice nabízí k prodeji, ale zájemci o problematickou budovu se příliš nehrnou.
Takovým kupcem by mohlo být i město Jihlava, to se však dosud do „estetické“ investice za zhruba čtvrt miliardy korun z pochopitelných důvodů neodvážilo. „Nejde jen o čtvrt miliardy za koupi, ale jde taky o to, co potom s tím, takže je třeba další půlmiliarda, aby se s tou stavbou skutečně dalo něco udělat,“ vysvětlil Lakomý.
Náměstí tak v posledních dvou desetiletích prodělává pouze drobné kosmetické změny. Jednou bylo osázení zeleného pásu pod Priorem před patnácti lety, dalšími je ošetření stromů u morového sloupu, zimní zakrytování kašen dřevěnými kupolemi podle historického vzoru či pořádání pravidelných jarmarků vždy jednou do měsíce.
Magistrát dnes vlastní tři už před rokem 2000 vzniklé architektonické studie na změnu vzhledu náměstí, podle architekta Lakomého z nich je však dnes prakticky využitelná jenom část jedné z nich.
Ta navrhuje narovnat vjezd do náměstí ze Znojemské ulice a pod Priorem vytvořit stání trolejbusů a autobusů kolmo ke sklonu svahu. „Bylo by to řešení bezpečnější pro chodce a lepší pro rozjíždění a brzdění vozů městské dopravy. Zároveň by se zvýšila kapacita parkoviště v dolní polovině náměstí,“ míní Lakomý.
Další prvky byly natolik radikální, či dokonce kuriózní, že o jejich uskutečnění městští radní ve shodě s odborníky nikdy ani neuvažovali.
Jeden návrh například počítal s osázením celého náměstí stromy, druhý návrh prosazoval ubourání třetiny budovy Prioru a ve vzniklém prostoru přibližně u restaurace Sklípek vytvoření stání pro vozy městské dopravy.
Stromům brání inženýrské sítě
Evergreenem jsou stromy v okolí morového sloupu, které mají před sebou přibližně poslední jedno až dvě desetiletí života. Jeden z návrhů počítal s jejich pokácením a vysázením nového širšího koridoru ze stromů v horní části náměstí. To však není v praxi proveditelné, protože v terénu náměstí vede pod žulovou dlažbou z jedné strany na druhou řada inženýrských sítí.
Další hlas proti říká, že takové řešení by narušilo funkci náměstí jako tradičního prostoru pro shromažďování lidí.
„Ty tři studie byly poměrně zklamáním, podle mého soudu jsou nepoužitelné. Pro centrum města neexistuje žádná schůdná koncepce. Proto navrhujeme architektonickou soutěž,“ řekl Lakomý.
Oslovení umělci, kteří vytvořili návrhy
• Aleš Veselý
• Čestmír Suška
• Kurt Gebauer
• Jaroslav Róna
• Jasan Zoubek
• Michal Gabriel
• Tomáš Vaněk
• Stefan Milkov / Jiří Trojan – spoluautoři
