Budova stojí… a jak dál?

Sprinklerové stabilní hasicí zařízení (SHZ) se postupem času stalo samozřejmostí požárně bezpečnostních řešení budov. Do kontaktu s ním, ať aktivně, nebo pasivně, přišel téměř každý. Většina nových staveb - od nákupních nebo zábavních center přes kancelářské budovy až po rozsáhlé logistické areály -ukrývá kilometry potrubních rozvodů se sprinklerovými hlavicemi, nádrže, čerpadla nebo řídicí ventily.

Sprinklerové stabilní hasicí zařízení (SHZ) se postupem času stalo samozřejmostí požárně bezpečnostních řešení budov. Do kontaktu s ním, ať aktivně, nebo pasivně, přišel téměř každý. Většina nových staveb - od nákupních nebo zábavních center přes kancelářské budovy až po rozsáhlé logistické areály -ukrývá kilometry potrubních rozvodů se sprinklerovými hlavicemi, nádrže, čerpadla nebo řídicí ventily.

Pořízení protipožárního systému stojí investora nemalé finanční prostředky pohybující se v řádech milionů korun. Když už je SHZ realizováno, je po právu očekáváno naplnění jeho funkce, a to samostatně bez vlivu ostatních technologií, udržet požár pod kontrolou v jeho počátečním stadiu, nebo v některých případech ho dokonce úplně uhasit. Vyprojektovat systém, realizovat ho a uvést do provozu je jedna věc, ale jak je to s jeho provozem? Realita je mnohem komplikovanější, než by se mohlo na první pohled zdát.

Nová stavba stojí, proběhly komplexní zkoušky technologií i kolaudace a generální dodavatel stavby předává pomyslné klíče investorovi, potažmo provozovateli nemovitosti. V tento okamžik dochází ke střetu spousty faktorů, které ovlivňují budoucí provoz a spolehlivost všech systémů v objektu (např. finančních nákladů na provoz, personálního obsazení nebo technické zdatnosti a odbornosti obsluhy). Úroveň péče o SHZ je mezi provozovateli a správci rozdílná a zdá se, že není nikdo, kdo by se snažil o jednotný výklad normy a kontrolu jejího dodržování, ať už na straně servisních organizací, nebo provozovatelů. Ve třech bodech se pokusím nastínit pohled legislativy, současný stav v provozování SHZ a pohled očima servisní organizace.

#####Legislativní úprava servisu a údržby SHZ

Hlavním stavebním kamenem legislativy je § 7 vyhlášky č. 246/2001 Sb., která předepisuje provádění kontrol provozuschopnosti SHZ nejméně jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší. Právě výše zmíněná textace odst. 4 bývá příčinou nejednotného výkladu, často se totiž zapomíná na velmi důležitou technickou zprávu projektanta a návod k obsluze od výrobce zařízení, který obecnou informaci upřesňuje. Každý projekt je realizován na základě konkrétní normy nebo předpisu a v případě České republiky je tímto základním předpisem ČSN EN 12845. Potom může být samozřejmě přihlédnuto k zahraničním normám nebo předpisům pojišťoven (VdS, FM Global, NFPA atd.). Tím je stanoven i základ pro kontrolu zařízení a jeho servis, doplněný o úkony z návodu na obsluhu systému a jednotlivých komponent. Můžeme se poté setkat se čtvrtletními a půlročními prohlídkami, úkony servisu dieselových motorů čerpadel, periodami výměn záložních baterií v ústřednách apod. Opřít se o ČSN EN 12845 je základem a každý rozumný projektant toho využije.

#####Realita v provozu SHZ

Existují objekty, kde se zařízení provozuje, provádí servis a zkouší tak, jak se má, tj. v souladu s předpisy a všemi pokyny výrobce. Většinou se jedná o opravdové profesionály v oboru, o provozovatele se zkušeností s požárem a zásahem SHZ a o objekty kontrolované zástupci pojišťoven, vesměs zahraničních. Na druhou stranu je nutno zmínit, že existuje rovněž řada objektů se stabilním hasicím zařízením bez pravidelné údržby, někdy dokonce ve velmi špatném a neprovozuschopném stavu.

Mimoto existuje řada provozovatelů, kteří si chybně vysvětlují povinnost vykonávat pouze roční kontrolu provozuschopnosti bez dalšího servisu, kontrol a zkoušek, přičemž v některých případech mohou být třeba i uvedeni v omyl pracovníkem servisní organizace nebo kontrolního orgánu. Ať už je důvodem tohoto počínání neznalost, nebo snaha o úsporu nákladů, může se odrazit v kvalitě a rozsahu prováděných služeb. Sprinklery nejsou pravidelně kontrolovány a zkoušeny, a logicky tak nemůže být zajištěna jejich spolehlivá funkce. Navíc ušetřené prostředky za servis a údržbu vezmou zasvé při případné opravě motoru nebo čerpadla. Nemluvě o tom, že následky v případě požáru a selhání SHZ mohou být fatální.

#####Servis očima odborníka

Základem všeho je zájem provozovatele o spolehlivé a funkční zařízení. Zní to samozřejmě, ale často tomu tak není a naše zkušenosti to dokládají. Důležité je vyčlenit si prostředky na pravidelné kontroly a servis stabilního hasicího zařízení, v rozpočtu plánovat i s případnými haváriemi a modernizací, a zejména jmenovat a nechat proškolit odbornou obsluhu zařízení. Nakonec zbývá jen „drobnost“ v podobě volby vhodné servisní organizace. Při výběrovém řízení všichni slibují, ale jak poznat toho, kdo to myslí vážně? Ptejte se po referencích, zjistěte si, jak dlouho je firma na trhu, jak dlouho se věnuje servisu a jaké má odpovědnostní pojištění. Také se snažte zjistit, jestli je servis zajišťován kmenovými pracovníky, nebo subdodavatelsky, jaké jsou dojezdové vzdálenosti a reakční časy zásahu, zajímejte se o zázemí a stabilitu firmy apod. Zjištěním nebo ověřením těchto důležitých skutečností předejdete zklamání s „garážovou“ firmou nebo společností o jednom zaměstnanci a se spoustou najatých „rádoby servisních techniků“.

Co se týká samotné činnosti, základem pro ni by měla být již zmiňovaná ČSN EN 12845, podpořená předpisy pojišťoven, návodem na obsluhu zařízení a jednotlivých komponent. Veškeré úsilí by bylo marné bez technicky zdatné obsluhy SHZ, která provádí pravidelné zkoušky a v případě problémů komunikuje se servisní organizací. Velká většina poruch se potom dá odstranit pouhou telefonickou konzultací s technikem, a to samozřejmě šetří čas i peníze. V případě nutnosti výjezdu je pak od takového člověka možné získat nezbytné informace pro předběžnou identifikaci problému a připravit se na ni. Nejdůležitější činností vykonávanou technikem údržby je týdenní a měsíční zkouška s testy čerpadel a požární signalizace. Ostatní péče v delších intervalech už je na servisní organizaci.

Každá kontrola a zkouška má přesně daný obsah, ale často záleží na drobnostech. Je třeba zohlednit termín kontroly, vybavení strojovny a použitý systém. Před zimou je velmi důležitá kontrola suchých rozvodů, jejich odvodnění a doplnění nemrznoucí směsi do kondenzačních baněk a neméně významná pozornost by jim měla být rovněž věnována po zimě, když povolí mrazy. U čerpadel je důležitá kontrola a seřízení měkkých ucpávek, namazání ložisek a kontrola souososti.

Zvláštní kapitolou je dieselový motor, kde se mění olej, chladicí kapalina a filtry (palivový, olejový a případně vzduchový) a jednou za dva roky se navíc seřizují ventilové vůle. Jako poslední stojí za zmínku komplexní zkoušky systému. Určitě se jim nebraňte, ba naopak plánujte je a tlačte servisní organizaci do zkoušek, při kterých se simulací požáru vyzkouší všechny návaznosti systému - nouzová osvětlení, požární rozhlas, EPS, výtahy atd.

Sprinklerové SHZ je spolehlivým pomocníkem při zdolávání požáru a zejména ceněný je na špatně přístupných nebo nebezpečných místech. Jeho výhodou je, že nikdy nespí ani nečerpá dovolenou, na oplátku mu přitom stačí jen trocha péče… Když mu ji poskytnete, může se vám to několikanásobně vrátit.