Burčáky příjemně překvapily

Sedmička otestovala sedm burčáků, které její redaktoři nakoupili v Pardubicích. Znalec s nimi byl vcelku spokojený.

Salonek pardubického hotelu Zlatá štika připomíná chemickou laboratoř. Na stole stojí sedm plastových lahví, každá s obsahem jiné barvy. Všechny však jemně perlí a nebezpečně syčí. Hoteliér a znalec vína Oldřich Bujnoch si bere sedm čistých skleniček a pomalu si nalévá z každé lahve. Test letošních burčáků může začít.

Degustace vína proběhla jako malý obřad. Bujnoch ke každému vzorku několikrát přivoněl a pak ho ochutnal. Nakonec seřadil lahve od nejlepší až k té, jejíž obsah mu příliš nezachutnal.

Kalná barva nemusí být na škodu

Hned první vzorek nakoupený jako veltlínské zelené ve Vinotéce Moravěnka ve Sladkovského ulici našeho hodnotitele zaujal. Paradoxem je, že mezi redaktory Sedmičky patřil kvůli své poměrně mdlé barvě k jasným outsiderům celé burčákové hitparády.

„Ta barva není na škodu. Víno je odkalené a kvasí pomaleji. Nemá tak vysoký obsah kvasinek, díky čemuž vynikne v jeho vůni ovocný tón. Řekl bych, že svůdně voní po hroznech. U tohoto burčáku bych si rád poseděl,“ analyzoval vzorek Bujnoch a ohodnotil ho jako druhý nejlepší.
Když vinař mluví o burčáku jako o odkaleném, znamená to, že se nechá klesnout většinu kvasinek na dno sudu a odtočí víno z vrchních vrstev. Takový burčák nekvasí tak bouřlivě. Podle některých znalců má i lepší vzhled a chuť. Ta navíc není tolik ovlivněná kvasinkami. Odkalených burčáků bylo mezi vzorky v testu hned několik.

Nejlepší dojem na Bujnocha udělal burčák z Vinného šenku poblíž pardubické samoobsluhy U Kostelíčka. Slečna, která ho prodávala, dokonce nabídla redaktorovi skleničku na ochutnání. „Odrůda se jmenuje Christal a je speciálně šlechtěná na burčák,“ řekla.
Podle Bujnocha měl velmi intenzivní ovocnou vůni. „Krásně voní po hroznech a má velmi příjemný vzhled. Je odkalený, což mi vyhovuje. Je v počátečním stádiu kvašení. Odrůdu si určit netroufnu, ale je výrazně aromatická. Podle mě by se mohlo prodávat i dráž než ostatní, které jsme tu měli,“ pochvaloval si vzorek Bujnoch.

Odborníkovu kritiku sklidil burčák zakoupený ve Vinotéce Pod Zelenou branou v Zelenobranské ulici v Pardubicích jako rulandské modré za padesát pět korun. „Jste si tím rulandským jistý? Mně se to nezdá. Rulanda je pozdní odrůda, která se sbírá v říjnu nebo v listopadu. Tenhle burčák má za sebou už delší kvašení a nevoní, jak by měl,“ řekl Bujnoch a v hitparádě burčáků ho zařadil na předposlední místo.

Dá se vůbec u burčáku poznat, z jaké vinné odrůdy je vyroben? Prý ano. „Jsou sommeliéři, kteří se na to specializují. Některé odrůdy mají tak specifické aroma, které pozná i méně cvičený odborník. Já bych si podle vůně tipnul, že tohle je muškát moravský,“ řekl Bujnoch a ukázal na skleničku se vzorkem z Vinotéky Pánů z Pernštějna ve Sladkovského ulici. A měl pravdu.