Byl to nejhorší bombový útok minulého století mimo války | E15.cz

Byl to nejhorší bombový útok minulého století mimo války

Katedrála Sveta Nedelja v Sofii po útoku
Katedrála Sveta Nedelja v Sofii po útoku
• 
ZDROJ: Wikipedia

mec

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

Pod kupolí katedrály Sveta Nedelja v Sofii expodovaly 16. dubna roku 1925 v 15 hodin a 23 minut výbušniny. Výbuch zničil většinu střechy a část jižní chrámové stěny. Trosky usmrtily dvě stovky osob, zranily dalších více než pět set. Byl to největší bombový útok v Evropě ve 20. století mimo válečné období.

Útok na chrám byl pečlivě plánovanou i provedenou teroristickou akcí s cílem usmrtit co nejvíce lidí. Útočníkem byla jedna ze skupin ozbrojeného křídla Komunistické strany Bulharska, takzvaná Šestka. Plánem bylo během jediného úderu zlikvidovat celou politickou i vojenskou elitu země a vytvořit tak situaci vhodnou k převzetí moci komunisty.

Aby se nejvýznamnější představitelé země sešli na jednom místě, bylo rozhodnuto zavraždit policejního prezidenta a využít k tomu jeho pohřbu. To se nepovedlo, protože byl dobře střežen. Místo něho zastřelili generála a místopředsedu vládnoucí strany Konstantina Georgieva. Pohřeb byl stanoven na Zelený čtvrtek 16. dubna. Očekávala se účast kompletní vlády, vojenského vedení i cara Borise III.

Atentátníci pod kupoli chrámu umístili 25 kilogramů TNT a kyseliny pikrové. Zbraně, výbušniny i finance jim poskytla sovětská tajná služba. Aby byl účinek co největší, sami komunisté rozesílali pozvánky na smuteční obřad lidem, na které by podle nich oficiální místa mohla zapomenout. Policie při prohlídce chrámu půdu vynechala, krátce po začátku smuteční bohoslužby tak strůjci mohli podpálit zápalnou šňůru a rychle zmizet.

Výbuch byl ohromující. Zřítila se kompletní kupole, na místě zabila více než 130 lidí, další umírali později na následky zranění. Mezi oběťmi byli generálové, poslanci a další. Jako zázrakem však žádný ministr, premiér ani car. Ten se totiž účastnil jiného pohřbu. Moc komunisté nezískali.

Ještě téhož dne vláda vyhlásila stanné právo a v následujících týdnech bylo vojáky bez soudu povražděno 400 osob. Mezi nimi i lidé, kteří s atentátem neměli nic společného. Několika pachatelům se přesto povedlo přes Jugoslávii prchnout do Sovětského svazu.

Autor: mec

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video