Čerstvý sedmdesátník Jiří Roth má energie na rozdávání. Zasedá v radě města, a i když se mu práce pro Chomutov líbí, kandidovat ve volbách nehodlá. Zálib má tolik, že více volného času uvítá. Jeho život se točí kolem přírody a předávání znalostí. Nesmazatelné stopy v něm zanechala životní dráha učitele, který se přes úředníka dostal až k podnikání.
1. Syn a jeho rodina
Mám radost ze života syna Jirky a jeho rodiny. Oženil se hodně mladý, hned po vojně se starší paní. To nevyšlo. Když se oženil podruhé, měl jsem ohromnou radost. Jeho žena je hodná a pečlivá a padli si do noty. Umožňuje mu jezdit kvůli práci po světě. Syn publikuje ze svých cest hezké věci, vydal několik knih, má spoustu zážitků. Škoda, že se víc nenavštěvujeme, oba jsme hodně vytížení.
2. Botanické kurzy
Rád jezdím na botanické kurzy severočeského kraje. Zrovna nedávno jsme procházeli mokřiny v Krušných horách, je tam plno masožravek. Jsou to taková naše setkání, kdy lezeme po kraji a hledáme květiny. Ne všichni jsou odborníci, někteří si nezapamatují názvy rostlin, které jsme našli, ale baví je to. Pak se sejdeme v hospodě, zpíváme písně a pijeme pivo. Užívám si tyto chvíle a navíc vím, že děláme něco dobrého pro Akademii věd.
3. Úspěch bylinek
Sleduji, jaký je nyní mezi lidmi bylinkový boom. Začínal jsem s prodejem léčivek před devatenácti lety, teď ke mně jezdí lidé i z Litvínova či Mostu a bylinky posílám až do Třince. Míchám z nich čaje. Zákazníci přijdou, řeknou mi, co je trápí, a já jim něco připravím. Mám pak radost, když je potkám na ulici a oni mi řeknou, že jim čaj pomohl. Chce to ale trpělivost a čaj pít pořádně. Léčba bylinkami je zdlouhavá. Je pravda, že třeba na migrénu zabere do dvaceti minut. Ale potíže s ekzémem nebo klouby člověk vyplavuje déle. Někdy mi zákazníci přinesou vlastní recept. Jeden známý mi třeba poslal recept na prezidentský čaj, který údajně pil Beneš s Masarykem. Je velmi lahodný a má stimulační účinky.
4. Vítání občánků
Jako člen rady města jsem se přihlásil k tomu, abych mohl oddávat novomanžele či vítat do života novorozence. Přijde mi pěkné, že rodiče nechají miminka přivítat do města, ve kterém budou vyrůstat. Vždy doufám, že z nich budou patrioti.
Při svatbách se naopak už podle chování snoubenců snažím odhadnout, jestli jim manželství vydrží. A někdy i soudím podle toho, jaké místo si pro obřad vyberou. Nedávno jsem oddával v Kostele svatého Ignáce. Říkám si podle toho, že se jim tu líbí, když si vyberou takové krásné místo.
5. Tajemství hub
Houby jsou velmi nepředvídatelné. Nikdy netušíme, kde se jaké objeví, což je na nich úžasné. Mám proto velkou radost, když se mi podaří najít nějakou zajímavou mykologickou oblast.
Přihlásil jsem se do jednoho výběrového řízení, které vyžaduje vytváření seznamu hub na určitém území. Uspěl jsem a mám na starosti zdejší Bezručovo údolí. Ještě jezdím do Českosaského Švýcarska s kolegyní, která je expert na mechy. Jsem stále na čerstvém vzduchu a můžu pozorovat, jak se mění krajina.
Chodím sbírat houby i v zimě nebo brzy z jara. Samozřejmě na ně zajdu i teď, jen chodím na místa, kde lidé nedělají takové nájezdy. Navíc sbírám i to, co netuší, že je jedlé.
6. Setkání s žáky
K nedávnému jubileu mi moji bývalí žáci dali do novin přání. Mám radost z jejich úspěchů. Ať už dělají cokoliv, stále mě berou za svého kantora. Po šestatřiceti letech se rozhodli, že si zopakujeme jeden třídní výlet. Pamatuji, že jsme tehdá jeli na Křivoklátsko, na kole a bylo ošklivě. Zajeli jsme i do Lán, vzal jsem je k hrobu Masaryka. Když jsem to pak doma vyprávěl, řekli mi, že jsem vůl, že mě mohli zavřít. No, nezavřeli mě. Vydali jsme se tam znovu. Od té doby vždy vymyslí další výlet.
7. Univerzita
S předchozí radostí souvisí i ta další. Mám rád, když se mi podaří úšpěšně dokončit nějakou práci. Teď třeba připravuji zájezd pro studenty univerzity třetího věku, která je v knihovně. Jednou jsem pro ně připravil výlet s komentářem a mělo to takový úspěch, že teď dělám jeden na jaře a jeden v září. Jezdí vesměs stejní lidé. Když jsou pak spokojení, zahřeje to u srdíčka.
