Čeká herny soumrak?

Každých přibližně osmdesát lidí v lázeňském městě má svůj videoterminál. Včetně kojenců. A bez započítání výherních hracích automatů. Jejich počet v posledních dvou letech citelně klesl. Je jich nyní sto devatenáct. Přibylo ale výrazně videoloterních terminálů, kterých je kolem šesti set padesáti.
Přesto by se teoreticky mohlo stát, že do dvou let ve městě nebude jediný automat ani terminál. Vše závisí na novele loterijního zákona, kterou připravilo ministerstvo financí.
„Mně by to rozhodně nevadilo. Já jsem před několika lety na automatech ujel a nadělal jsem si takové problémy v životě, že jsem ššastný, že jsem dokázal přestat. Ale dluhy, které jsem si nadělal, splácím dodnes,“ svěřuje se šestačtyřicetiletý Stanislav z Karlových Varů.
„Ministru Miroslavu Kalouskovi jsme při jeho nedávné návštěvě Karlových Varů sdělili výhrady k povolování videoloterních terminálů na území města. On nás na oplátku informoval o tom, co bude zahrnuté v novele loterijního zákona. Změnil by se systém odvodu peněz a městu vznikne v případě videoloterních terminálů rozhodovací právo, zda hernu na svém území chce nebo ne. Ze strany měst a obcí jsou ohledně této problematiky tlaky už dlouho, takže návrh na novelu je zřejmě nějakým jejich vyústěním,“ říká primátor Petr Kulhánek.
Zatímco o povolení výherních hracích automatů rozhoduje město, o videoloterních terminálech rozhoduje ministerstvo financí. Proto také řada majitelů heren se vzrůstajícím tlakem proti výherním hracím automatům přešla na provozování těchto terminálů.
„Současná praxe je taková, že ministerstvo sice řeklo, že bude při povolování terminálů respektovat názor města, ale neděje se to. Nový zákon naprosto jednoznačně určuje, že ministerstvo musí respektovat názor města,“ upozorňuje Kulhánek. Pokud by se tedy zastupitelé města v budoucnu usnesli, že na území Karlových Varů žádnou hernu nechtějí, ministerstvo by muselo toto rozhodnutí přijmout.
Provozovatelé výherních přístrojů a terminálů by začali podle novely odvádět daně do rozpočtu státu. Z něho pak část peněz získají obce a města, šlo by o jejich příjem. Zatím provozovatelé odvádějí peníze ne formou daně, ale na tak zvané dobročinné účely. Většinou prostřednictvím nadací, které pak dál peníze více či méně průhledně rozdělují.

Zábava i problémy

Nejvíc výherních hracích přístrojů a videoloterních terminálů se soustřeďuje v ulicích T. G. Masaryka, Sokolovská, Závodu Míru, Vítězná a na náměstí Dr. Horákové. Jde o nejživější a centrální ulice ve městě. Některé herny jsou i ve vnitřním lázeňském území, větší koncentrace je na Mírovém náměstí (casino), ve Vřídelní, Mariánskolázeňské nebo I. P. Pavlově. V centru města se herny vyskytují také v ulicích Jaltská, Dr. Davida Bechera, Krymská a Varšavská. Výherní přístroje jsou na jedné straně druhem zábavy, na straně druhé zdrojem problémů řady lidí. Souvisí výskyt heren a chorobné hráčství s větší kriminalitou v daných místech?
„Jako o jevu o tom mluvit nelze. Když gamblerovi dojdou peníze, je možné, že se někde něčeho dopustí, aby je získal, ale obecně nemůžeme říct, že by v okolí heren docházelo k většímu výskytu kriminality, která by s hraním souvisela,“ říká policejní mluvčí Zdeňka Papežová.
Policie i městští strážníci provádějí pravidelné kontroly, zda provozovatelé heren neumožňují hrát mladistvým, případně jim neprodávají nějaký alkohol.
„Přestupky zjišťujeme jen minimálně, protože provozovatelé vědí, že je to dobrý byznys a dávají si pozor. V místech, kde herny jsou, může díky většímu výskytu lidí docházet například k porušování klidu, což je věc, kterou občas řešíme,“ doplňuje velitel strážníků Marcel Vlasák.
Je také rozdíl mezi hotelovým kasinem a hernou na ulic