rozjela nový kurz pro sanitáře, argumentace a vyjednávání, znakové řeči a nejnověji komunikace pro sestry. V čem zdravotní sestry nejvíce chybují?
„Například když vejde sestra s léky na pokoj, nechá se rozptýlit mnoha otázkami od pacientů a nedokáže správně reagovat,“ říká čerstvá držitelka ocenění za celoživotní dílo v ošetřovatelství.
Asi tři kila těžkou skleněnou trofej si odnesla ze soutěže Sestra roku, kterou pořádá vydavatelství Mladá fronta.
Do Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí začala chodit už jako sestra-žákyně.
„Přijali mě na chirurgii, byla jsem nadšená, ale byla to tvrdá práce. Trávila jsem tam i každou volnou chvíli. Bydlela jsem na Smíchově, jen jsem přeběhla most,“ vzpomíná pětašedesátiletá Anna Chrzová na dobu, kdy každá sestra sama pečovala o čtyřicet pacientů.
Kvůli čepci šla na ježka
Nejnápadnější kousek sesterské garderoby – naškrobený bílý čepec – by odložila ráda. Ale nešlo to.
„Bílé límečky a naškrobené čepce byly tak nepohodlné. Když jsem později chtěla, aby jej ředitel zrušil, vždycky byla odpověď: Vždyť v tom sestry vypadají sexy,“ usmívá se bývalá rebelka, která se právě kvůli nepříjemné pokrývce hlavy nechala ostříhat na ježka, aby neměly sponky s čepcem na čem držet.
Malá rebelie ji ale nevadila v postupu. Stala se staniční sestrou, pak zástupkyní vrchní a nakonec za stolem vrchní sestry proseděla dvacet let. „Nejlepší na práci sestry je, že se v ní nikdy nenudíte. Když chcete být dobrá sestra, pořád se musíte učit,“ říká Chrzová.
Doby, kdy sestry stříhaly buničinu, vyvářely jehly, podávaly panu profesoru ručník a držely dveře, jsou nenávratně pryč. Dnes míchají pacientům důležité léky, vedou skupiny na oddělení léčby závislostí, hojí rány na chirurgii nebo sledují životně důležité funkce pacienta na monitorech.
„Chytrá sestra si dokáže vybrat obor šitý na míru. Když není příliš komunikativní, může jít na sál nebo pracovat v ředírně cytostatik. Nešťastná by byla na geriatrii, kde si s ní babičky chtějí povídat,“ míní Chrzová.
Jediné zůstává. „Sestra má na oddělení dělat pro pacienta jistotu, a to se nezměnilo,“ říká ošetřovatelka, která teď vyhledává granty Evropské unie a učí ostatní.
