Šárka Bergerová bere do ruky štětec, ve druhé drží paletu s barvami. Na plátně o rozměrech téměř dvakrát jeden a půl metru je zobrazen Ježíš Kristus s křížem na rameni, za ním římský voják natahuje ruku, aby mu karabáčem zasadil další ránu. Kolem nich jsou lidé s utrápenými výrazy. Žena s dítětem v náruči má na tváři slzy, které jsou až neskutečně realistické. Jen skápnout na zem.
Restaurátorka přesnými tahy, které nejsou delší než několik milimetrů, opravuje osmé zastavení obrazového souboru Křížové cesty z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Orlici v Letohradu na Orlickoústecku od mistra Johanna Wenzela Bergla.
S tímto obrazem jsou manželé Bergerovi nejdále. Jeho spodní část je už téměř dokončena. V porovnání se sousedním plátnem, které je ještě pokryté staletou špínou, osmé zastavení doslova září. Zrestaurovat jim zbývá ještě dalších třináct rozměrných pláten Křížové cesty, které jsou v různém stupni rozpracování.
Nic nejde uspěchat
„Nedokážu říct, jak dlouho trvá restaurování takového obrazu. Kdybychom se mohli věnovat jen Křížové cestě, v pohodě bychom se od této chvíle, kdy je ukončen průzkum a plátna jsou až na jedno stabilizována, vešli do jednoho roku. Nic nejde uspěchat, každá nepoctivost restaurátora se projeví. Oprava tohoto obrazu se už ale chýlí ke konci,“ říká Bergerová.
Rukama jí už prošly obrazy slavných malířů, jako byl třeba Rubens, Brandl či Škréta, nebo v loňském roce Paul Troger, který byl slavným rakouským barokním malířem a shodou okolností Berglovým učitelem na vídeňské akademii.
Restaurátorka odstupuje od obrazu, aby získala realistický pohled na plátno. Pak opět přistoupí a pokračuje v retušování.
Rentgen určí poškození
Práce se štětcem, takzvaná retuš, je vrcholem restaurátorské práce. Nejdříve ze všeho prošla všechna plátna souboru rentgenologickým průzkumem, aby restaurátoři zjistili výstavbu obrazů, rukopis malíře, jaké byly při malbě použité materiály a jaké je poškození.
„Potom jsme obraz stabilizovali, v tomto případě tedy nažehlili na nové plátno, pak jsme ho mohli napnout na nový rám. Následoval sondážní průzkum, který nám ukázal stav originální barevné vrstvy, jaký je charakter laku a nečistot,“ vysvětluje Bergerová a ukazuje na sousední obraz, na kterém jsou čtyři očištěná místa ve tvaru malých obdélníků různě rozmístěných na plátně.
„Na základě těchto sond se rozhodujeme, jakým způsobem obraz budeme čistit. Po očištění jsme ho opatřili pracovní lakovou mezivrstvou, vypadaná místa jsme vytmelili a znovu nalakovali. To je velmi důležité, protože lak oživí barvy a navrátí lom světla, který za ty roky zmizel. Pak můžeme retušovat. To je velmi titěrná práce, pořád se musí vážit, co ještě obraz snese a co už ne. Autentická podoba díla musí být zachována,“ popisuje restaurátorka.
V ateliéru se setmělo. Venku drobně mží. Petr Berger zapíná zářivky připevněné na stojanech. Jsou namířené na obrazy opřené o zeď. Restaurovaná část obrazu ještě více vynikne.
„Osmé zastavení, to je ten obraz před dokončením, se mi líbí snad nejvíce. Podle mého názoru je nejpropracovanější. Nejméně příjemná práce byla manipulace s obrazy před opravou, protože všechny dřevěné části, jako byly rámy a zadní desky, napadl červotoč. Kromě toho na sobě měly několikasetletou špínu. Teď je to už radost,“ usmívá se Berger.
Bergl působil na dvoře
Orlickou Křížovou cestu rozvěsili v roce 1759 v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Johann Wenzel Bergl, rodák z východočeského Dvora Králové nad Labem (1718-1789) proslul ve své době především jako tvůrce dekorativních nástěnných maleb a fresek. Působil na císařském dvoře ve Vídni. Vyzdobil například stěny objektů v dolnorakouských klášterech Melk a Pielach, nebo apartmány v císařských sídlech Holfburg či Schönbrunn. Až když se podařilo určit autorství tří Křížových cest, které vyhotovil na zakázku a z Vídně poslal do svých rodných východních Čech, začíná se o něm více hovořit i jako o zdatném tvůrci olejomaleb.
Zbylé dvě Berglovy východočeské Křížové cesty jsou v Opočně a ve Dvoře Králové nad Labem. Orlická vznikla na sklonku baroka a autor do ní vtiskl svůj osobitý a na tehdejší dobu velmi moderní styl, který v mnohém předznamenal další vývoj v malířství. Dokonce se k tomuto dílu dochovaly i přípravné skici.
„Při restaurování tohoto souboru nám vyrazilo dech s jakou jistotou, sebevědomím a zkratkou autor pracoval. V detailech je velmi moderní. Byl to hlavně malíř fresek, byl zvyklý malovat na rozlehlé plochy zdí velmi rychle, tak jak si tvorba fresek Š tedy malba do mokré omítky, vyžadovala. Freskaři byli zvyklí malovat bez chyb. Když omítka zaschla, už do toho nemohli sáhnout,“ říká Šárka Bergerová. Tvrdí, že restaurátor někdy dokonce pozná, jakého ražení autor byl. Zda se jednalo spíše o nejistého, nebo naopak sebevědomého člověka.
Při detailnějším pohledu na obraz má divák místy pocit, že stojí před dílem některého z moderních autorů. „Johann Wenzel Bergl byl modernista a dovedl barokní malbu na kraj svých možností. Pracoval v pozdním baroku a z tohoto stylu už prakticky nešlo jít dál,“ říká absolventka Akademie výtvarných umění v Praze.
Manželská dělba práce
Manželé Bergerovi mají rozdělené práce. Zatímco Petr spíše dělá fyzicky náročnější práce, jako je manipulace s velkými obrazy nebo nažehlování plátna, Šárka se více věnuje retuším. „Dělba práce funguje, to abychom se u toho neprali,“ usmívá se žena.
Orlická Křížová cesta patří k významným barokním památkám. „Z hlediska východních Čech je orlická Křížová cesta zcela unikátním dílem a i v porovnání s dalšími dvěma ve Dvoře a v Opočně sahá svým významem pravděpodobně nejdále. Tyto obrazy byly a do jisté míry stále jsou nedoceněné. Pracujeme na nich od roku 2010, kdy jsme prováděli nezbytný rentgenologický průzkum,“ říká Berger s tím, že uvítali plánovanou výstavu v pardubickém zámku, která snad přitáhne k tomuto dílu ještě větší pozornost.
Výstava má také představit práci restaurátorů v jednotlivých krocích. Osmé zastavení bude do začátku výstavy hotové, ostatní plátna budou v různé fázi rozpracování.
„Výstava začíná 20. prosince a potrvá do Velikonoc. Její součástí bude zajímavý doprovodný program včetně přednášek, které budou orientované na různé věkové skupiny i pro odborníky. Tématem bude samozřejmě baroko,“ říká Hana Řeháková z Východočeské galerie v Pardubicích, která výstavu pořádá.
Opravy za dva miliony
Celkové náklady na zrestaurování Křížové cesty včetně ozdobných rámů, takzvaných rokajů, jsou kolem dvou milionů korun. Zatím bylo na opravu vyčleněno 345 tisíc korun. Peníze poskytl Pardubický kraj.
„Do restaurátorského ateliéru se taková díla dostanou jen díky někomu, kdo na opravu přispěje. Církev sice vlastní mnoho kvalitních památek, ale problém je, že nemá peníze na jejich opravy. Finanční prostředky na opravu orlické Křížové cesty se tak podařilo najít díky Pardubickému kraji,“ říká Milan Mariánek z oddělení kultury a památkové péče Krajského úřadu v Pardubicích.
Pardubický kraj dal letos na opravy památek 10,7 milionu korun. Dalších asi 37,6 milionu korun poskytlo ministerstvo kultury. V kraji je 2078 památkově chráněných objektů. „Zastoupení církevních památek je okolo osmnácti procent z celkového počtu chráněných nemovitých objektů,“ upřesňuje Tomáš Slonka z oddělení kultury a památkové péče Krajského úřadu v Pardubicích.
KDO BYL J. W. BERGL
Významný představitel pozdně barokního malířství se v roce 1718 narodil ve Dvoře Králové. Studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni u profesora Trogera. Proslavil se jako malíř fresek a dekoratér nástěnných maleb. Jeho díla jsou v kostelech a zámcích ve Vídni a v Budapešti. Pro královédvorský, orlický a opočenský kostel vytvořil v roce 1759 obrazy křížové cesty. Každá ze tří východočeských Křížových cest se liší. Podle některých odborníků je dílo z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Orlici v Letohradu nejpropracovanější. V současné době je v péči restaurátorů a 20. prosince 2011 bude orlická Křížová cesta vystavena na pardubickém zámku.
PAMÁTKY V KRAJI
* Památkově chráněné objekty: 2078 z toho 18 % církevních.
* V roce 2011 dal kraj na opravu památek 10,7 milionu korun.
* V roce 2011 dalo ministerstvo kultury na opravu památek v kraji 37,6 milionu korun.
Zdroj: Pardubický kraj
