Nejprve jsme zprávy o zasedání zaznamenali z polských médií, kde se minulý týden odehrávaly protesty proti podepsání dohody. Své podpisy však zároveň připojili zástupci celkem 22 zemí včetně České republiky. Z členských zemí EU chyběly jen Německo, Holandsko, Slovensko, Kypr a Estonsko. O průběhu ceremonie a účasti jednotlivých zemí informuje japonské ministerstvo zahraničí na svém webu.
Protesty proti smlouvě ACTA v Polsku
Dnešní podpisy ještě zdaleka neznamenají, že dohoda ACTA nabude v brzké době právní účinnosti, otevřela se však cesta k projednávání a schvalování v Evropském parlamentu. V Japonsku se podepisovalo proto, že se jedná o globální dohodu. V Japonsku byla dříve projednávána a Japonsko bylo také v první vlně podepisování v říjnu loňského roku. Tenkrát své podpisy přidali i zástupci USA, Kanady, Austrálie, Nového Zélandu, Singapuru, Jižní Koreji a Maroka.
Za šíření nelegálních kopií po internetu je nyní zodpovědný uživatel, který vědomě porušuje autorské právo sdílením chráněného díla na internetu. ACTA do sporu mezi zastánci autorských práv a uživatele internetu staví poskytovatele internetového připojení, jakožto mezičlánek nucený ke spolupráci při potlačování pirátství. Zástupci protipirátských organizací by tak mohli docílit velice snadného identifikování (v krajním případě odpojování) problémových uživatelů na internetu.
Dalším sporným bodem v původním návrhu byly kontroly při cestování do zahraničí. Celníci by vám mohli zadržet počítač či jiné paměťové zařízení, pokud by měli podezření, že se v něm nachází nelegální kopie autorsky chráněného obsahu. Tento dříve hojně diskutovaný bod se však v posledním znění dohody ACTA vztahuje jen na hmotné zboží, tedy napodobeniny. Celník vám tak může zabavit třeba kopii iPhonu dovezenou z Asie.
Video o nebezpečí ACTA
(v angličtině; pro pochopení základních myšlenek lze zapnout titulky z odposlechu a automatický překlad)
Dohoda ACTA je primárně zaměřena proti šíření napodobenin zboží od textilu, přes elektroniku až po léky. Má chránit originál a práva jeho autorů. V návrhu se však počítá i s pokrytím ochrany autorských práv elektronicky šířených autorských děl, což by však mohlo mít fatální důsledky pro současné fungování internetu.
Klíčovým problémem dohody je její neurčitost. Můžeme ji vyložit na jednu stranu docela mírně, kdy se prakticky nic nezmění, ovšem i velmi přísně, když by došlo na hromadný hon na „piráty“ za součinnosti poskytovatelů internetu.
Brzda byrokratického procesu
Dohoda byla vytvářena několik let, a to docela v utajení. Předminulý rok se její znění dostalo na veřejnost a pochopitelně vzbudila rozruch. Prošla dalšími úpravami a zmírněním, přesto nese sporné prvky týkající se především role poskytovatelů internetového připojení. V říjnu ji podpisem přijaly Spojené státy, Kanada, Austrálie a dalších pět států.
Schválení v rámci Evropské unie však není z byrokratického hlediska tak jednoduché a vyžaduje navíc dílčí schválení v jednotlivých zemích. Nejprve ji musela schválit Evropská rada, poté podepisují jednotlivé země EU, a až teprve potom se může smlouvou zabývat Evropský parlament a přivést ji v platnost.
ACTA byla radou EU schválena koncem loňského roku, když byla zařazena do jednání týkajících se rybolovu a zemědělství, a to ještě těsně před vánočními svátky. Způsob je to dost neobvyklý, ale svůj účel splnil – schválení se obešlo bez většího humbuku. Nyní prošla schválením většiny zemí. Proces je poměrně rychlý a zatím jen v Polsku jsme zaznamenali silnější protesty proti jejímu podpisu.
Dá se ale očekávat, že tlak internetové veřejnosti proti ACTA bude sílit s blížícím se schvalovacím procesem v Evropském parlamentu. Jeho finále by mělo přijít na řadu nejdříve v červnu, předtím musí dohodu podepsat ještě zbývající členské země EU a projednat evropský parlament.
