Cesta ke studánce připomíná pouť života

Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les, básnil kdysi Josef Václav Sládek. A Sedmička zná taky takovou, i když temný hvozd je až za ní. A sice v Horní Lomné na Frýdecko-Místecku. Ale každopádně voda v ní je velmi průzračná, podle pověstí a tvrzení jejich „pijáků“ i zázračná.

„Jedna paní říkala, že jí voda ze studánky dokonce vyléčila oči, předtím neviděla. Jiní lidé si v ní zase máčejí bolavé nohy, tvrdí, že jim to hodně pomáhá,“ pokyvuje hlavou spolumajitelka sousedního penzionu Jolana Marethová.

První zmínky o jejích nadpřirozených účincích sahají až do roku 1836, kdy vypukla na Jablunkovsku epidemie cholery. Místní obyvatele popadlo zděšení, kolik z nich ještě zemře. Vydali se proto 30. října 1836 s modlitbou a prosbou za odvrácení pohromy na pouť ke kříži pod nynějším lomňanským kostelem.

Kousek od něj už tehdy existovala studánka. Říkalo se o ní, že má věčnou vodu, protože ani v zimě nezamrzala a nevysychala. A navíc mnoha nemocným už pomohla vyléčit je z jejich neduhů. Cholera, ať už díky modlitbám, či nikoliv, ustala, věřící se proto z vděčnosti začali ke studánce pravidelně vydávat na procesí.

S přibývajícími léty počet poutníků narůstal. Protože i místní horalové chtěli mít konečně ve své vísce kapli, vypsali sbírku, z jejího výtěžku v letech 1894 až 1896 nechali postavit současný novogotický kostel Povýšení svatého Kříže. Vysvětili ho 12. června 1896. Samotnou studánku pak později začala doprovázet kaple Panny Marie Lurdské. Voda ze studánky přitahuje i dnes. Lidé si z ní nabírají vodu do kanystrů, aby ji mohli doma pít či z ní vařit.

Křížová cesta od karmelitánů

Další zajímavé zmínky pocházejí až z její novodobé historie. A sice z devadesátých let minulého století, kdy působil u kostela řád bosých karmelitánů. Tehdy vznikla v lese za studánkou křížová cesta s nápisy v češtině a polštině, která přitahuje věřící i ateisty svým materiálem i uměleckým provedením. Na její stavbu se totiž dovezl kámen z nedaleké obce Řeka, bronzové odlitky a nápisy vyrobili řemeslníci až v Římě. Cesta začíná nad kostelem, ke kterému se obloukem přes lesní rokli a kolem hřbitova vrací.

Poslední zastavení ukazuje Ježíšovo uložení do hrobu. Cesta se pak opět stáčí ke kostelu, který symbolicky dává najevo, že životní pouť člověka může pokračovat i po smrti. Před vchodem do blízké jeskyně stojí socha zmrtvýchvstalého Krista, kterou vytvořil v roce 1994 jeden z karmelitánů Kazimierz Szczecin.

Před devíti lety věřící nechali obnovit nedaleko studánky dřevěný kříž, což je hlavní symbol tohoto místa. V květnu a září se zde konají poutě Nalezení a Povýšení sv. Kříže.