Cesta s kočárkem po Děčíně: náročná vycházka
Rodiče korzující po ulicích s kočárky musí ve městě překonat nejednu překážku. „Když jsem ještě jezdila s velkým kočárem, připadala jsem si jako na horské dráze. Neustálé drncání a sjíždění z vysokých schodů se střídalo se zapadáváním do děr v nespravených chodnících,“ řekla Tereza Simonová. Stejné problémy jako Simonová má teď v Děčíně dalších více jak dva tisíce rodičů. Sedmička se připojila k jedné z maminek při její každodenní vyjížďce s kočárkem. Trasa vedla kolem obchodů s dětským oblečením, kaváren pro děti a úřadů. Tedy míst, která rodiče s kočárky nejčastěji navštěvují.
Nedostupné kavárny
Potíže dělaly vysoké nájezdy a úzké chodníky. Kočárky se širokými koly se na ně nevešly a zapadávaly do děr. Rodiče pak často museli vjet na silnici, kde jezdí auta. V Děčíně funguje jen málo míst, kde můžou posedět rodiče s dětmi v kočárku. Mezi taková místa patří nekuřácké kavárny, cukrárny a dětské koutky. Sedmička se vypravila s kočárkem nejprve k cukrárně Kamélie v centru města. Do obchodu vede pět vysokých schodů a rodič ještě musí poprosit někoho dalšího, aby držel dveře. „Výš už kočárek raději nebudu vytahovat, nebo syna vyklopím,“ řekla Veronika Kotvová (na snímcích v květovaných šatech). Na otázku proč není do kavárny lepší přístup odkázala servírka na majitelku, která je na dovolené. Vysoké schody jsou také v kavárně Svět u Mírového náměstí. Když je rodič vyjde, musí ještě zdolat těžké dveře. Café Galerie na Náměstí Svobody je další oblíbené místo, kde v létě funguje i terasa. S kočárkem se sem ale návštěvník dostane jedině přes vnitřní kavárnu, dvoje dveře a schody. Nájezd pro kočárky tu úplně chybí. Přitom dříve se dalo vjet na terasu přímo z ulice. „Několikrát se stalo, že lidé odešli bez zaplacení. Proto jsme tam dali mříž. Teď se jede na terasu přes vnitřek kavárny,“ řekla servírka. Podle ní zaměstnanci rodičům s kočárky pomáhají do schodů a otevírají dveře. „Chodím sem často a záleží na obsluze. Některé dívky jsou velmi ochotné a pomůžou mi. Jindy tu stojím a nikdo si mě nevšímá. Musím jít dovnitř, požádat o pomoc a kočár nechat venku,“ řekla Alena Smolová.
Kočárek na ulici
Opuštěné dítě v kočárku stálo na ulici před obchodem Mateřinka. Jeho maminka ho nechala venku, protože do malého obchodu se vejde jen prodavačka a zákazník. Prodejna s oblečením pro děti hned naproti v Palackého ulici zase vypadala jako nedobytný hrad. Do obchodu vedly schody, které nechtěla zdolávat ani figurantka.
Trasa s kočárkem vedla i okolo pošt v Děčíně I a v Podmoklech. Všude čekaly vysoké schody. Na poště v Děčíně I dokonce dvoje. „Je tam signalizační zvonek. Maminky s kočárky si můžou zazvonit a přijde jim otevřít náš pracovník. Ten jim pomůže i dovnitř,“ řekla Lenka Škohelová z oddělení monitoringu. Naše figurantka však žádný zvonek nenašla. Stejně tak jiné matky, které si stěžovaly právě na poštu v Děčíně I.
Problematická byla také jízda autobusem, protože většina z nich nemá bezbariérový přístup. Ani nízkopodlažní autobusy, kterých jezdí málo, ještě neznamenají výhru.
Během našeho testu přijely dva, ale ani jeden z nich nezastavil přímo u obrubníku. Mezi okrajem autobusu a chodníkem tak vznikla mezera, kde se kočárek snadno zachytí a může dojít k úrazu. „Autobus zastavil půl metru od chodníku. Zasekla jsem se jednou nohou v dlažbě a druhou na schodě v autobuse. Málem jsem vyklopila dceru z kočárku,“ vzpomíná Hana Pánková.
