Čeští vědci možná vyřešili záhadu chybějících sypaných kuželů na Merkuru

Strombolský typ erupce vytvářející malý sypaný kužel během sopečné erupce sopky Eyjafjallajökull na Islandu v roce 2010

Strombolský typ erupce vytvářející malý sypaný kužel během sopečné erupce sopky Eyjafjallajökull na Islandu v roce 2010 Zdroj: David Karnå, CC BY 3.0

Sopečné kužely se nacházejí také na Měsíci
Kráter Abedin (116 km) na Merkuru na snímku ze sondy Messenger.
Tohle není Měsíc ale Merkur. Sonda Messenger přinesla velmi podrobné snímky jeho povrchu.
Merkur na snímku ze sondy Messenger
Sonda BepiColombo u Merkuru
9
Fotogalerie

Na Merkuru docházelo k vulkanické činnosti. Na jeho povrchu se nepodařilo najít na Zemi nejběžnější typ sopky – tzv. sypaný kužel. Česko-britský tým vědců zjistil, proč tomu tak asi je.

 

Na Zemi je nejčastějším typem sopky sypaný kužel. Vzniká v okamžiku, kdy se na povrch dostává magma bohaté na plyny. Unikající magma je plyny trháno na drobné částečky, které pak v místě erupce vytváří charakteristický kužel.

Sypané kužely našli vědci také na Marsu ale na Merkuru chybí. Česko-britský tým vědců se pokoušel zjistit, proč se na povrchu nejmenší planety Sluneční soustavy sypané kužely nevyskytují.

Dlouho opomíjená planeta

Merkur patřil dlouhá léta mezi nejméně prozkoumané planety. V polovině 70. let okolo něj prolétla americká sonda Mariner 10. Podrobněji povrch zmapovala až kosmická sonda Messenger, která planetu zkoumala z její oběžné dráhy v letech 2011 až 2015.

Vědci mají důkazy, že také na Merkuru probíhala vulkanická činnost, ale nepodařilo se jim objevit vulkanické struktury menší než zhruba 15 km. Sypané kužely jsou samozřejmě menší a na povrchu Merkuru se je zatím najít nepodařilo.

Vědci pod vedením Petra Brože z Geofyzikálního ústavu AV provedli řadu simulací vzniku sypaných kuželů.

Na povrchu Merkuru panují odlišné podmínky než na Zemi. Merkur má zanedbatelnou atmosféru a jeho gravitace dosahuje jen 37 % té pozemské.

Vznik sypaných kuželů podle výsledku simulací probíhá jinak než na naší planetě. Na Zemi se částečky magmatu dostávají stovky metrů od centra erupce. Na Merkuru jsou to kvůli nižší gravitaci a absenci atmosféry kilometry.

Sypaný kužel na Merkuru tak bude mít několik kilometrů až desítek kilometrů v průměru, ale jeho výška bude jen pár desítek metrů. Podobné útvary jsou poměrně nenápadné a dosavadními pozorováními sond Mariner 10 a Messenger se je nepodařilo odhalit.

Změnit to může sonda BepiColombo, která se k Merkuru nedávno vydala. Na oběžné dráze planety se dokonce dvojice sond usadí definitivně v roce 2025.

Sopečná činnost nebyla jen na planetách

Vulkanická činnost hrála důležitou roli při vzniku života na Zemi. Naše planeta ale rozhodně není jediným místem ve Sluneční soustavě, na jehož povrchu docházelo nebo dochází k vulkanické činnosti. Němé svědky vulkanické historie najdeme na Marsu, kde jsou dokonce největší sopky ve Sluneční soustavě.

Venuše je sopkami doslova posetá. Královstvím sopek je Jupiterův měsíc Io. Na dalších měsících dochází k ledovému vulkanismu.