Češi tímto posunuli hranice elektronové mikroskopie, jejich objev byl uveden na několika světových kongresech a uveřejnily ji prestižní mikroskopické časopisy jako Microscopy Research & Techniques nebo Microscopy and Microanalysis.
„Až do této chvíle jsme pro pozorování v elektronovém mikroskopu museli některé rostlinné vzorky zásadně upravovat. Nejen, že jsou tyto zásahy komplikované a finančně náročné, ale mohou sledovanou rostlinu významně poškodit a my pak nepozorujeme její přirozenou strukturu,“ vysvětlil vedoucí vědeckého týmu Environmentální rastrovací mikroskopie ÚPT Vilém Neděla.
Umožní nám efektivněji vybírat mimořádně odolné rostlinné jedince vůči klimatickým podmínkám
Vylepšená schopnost mikroskopicky pozorovat rostliny v přirozeném stavu v jednotlivých fázích jejich vývoje, od zárodku až po dospělou rostlinu, v sobě podle vědců skrývá velký potenciál. „Umožní nám efektivněji vybírat mimořádně odolné rostlinné jedince vůči klimatickým podmínkám, obzvláště vůči suchu,“ doplnil rektor Mendelovy univerzity v Brně profesor Ladislav Havel a dodal: „S novou metodou tak přichází nástroj, díky kterému budeme v době globálního oteplování moci přispět k udržení potravinových zdrojů planety.“
„Přímo v originálně přestavěném a speciálně vybaveném elektronovém mikroskopu dokážeme rostlinné vzorky chladit na teplotu okolo -20 stupňů Celsia, při níž je jejich neporušená struktura velmi dobře vidět,“ dodal Neděla. Z biologického hlediska je nová metoda studia rostlinných vzorků v přirozeném stavu přínosná pro celou oblast biologie rostlin a pro nové biotechnologie. „Je možno rychleji a hlavně jednodušeji zobrazit rostlinné buňky, pletiva a orgány a lépe tak porozumět vývoji rostlin, jejich odolnosti vůči stresovým faktorům či vlivu těžkých kovů nebo patogenů. Lze očekávat uplatnění v základním i aplikovaného výzkumu,“ doplnil profesor Havel.
Postup českých vědců byl světu představen teprve nedávno. Jedná se o zcela novou vědeckou metodu, která spíše než rutinní třídění umožňuje provádět základní výzkum, například vývoje embryí, jejich změn na základě cizích podnětů, genetických mutací embryí či částí rostlin, nebo obsahu těžkých kovů v rostlinách. Třídění embryí je možné na základě změny jejich morfologie.
| METODA: |
|---|
| Vzhledem k celkově stabilnější stavbě rostlinných buněk oproti lidským a přirozené přítomnosti cryoprotektantů v některých z nich je možné vzorky rostlin přímo v komoře vzorku elektronového mikroskopu speciálním postupem zchladit na -18°C až -20°C při vlhkosti okolo 40 procent, tím je stabilizovat a bez poškození buněk roztrháním krystalky ledu přímo pozorovat. Vzorky jsou pak velmi stabilní, odolné vůči účinkům elektronového svazku a mohou být pozorovány v podmínkách nižšího tlaku vzduchu a proto s větším rozlišením. Nijak neupravené vzorky rostlinných buněk, pletiv a orgánů umožňují získat nové typy informací a kontrastů v elektronovém mikroskopu. |
Čeští vědci zjřemě objevili klíč k časné diagnóze Alzheimera
Vědci z Brna vyvinuli metodu, jak šetrně rozpoznat nádor prostaty
Čeští vědci mají objev, který pomůže v boji proti černému kašli
