Karel Slunečko chce být paleontologem. A nebo také policejním vyjednavačem, psychologem a ostřelovačem. Jeho snem je získat Nobelovu cenu za nějaký objev. V jeho případě není nic vyloučené.
Karel je totiž mimořádné nadané dítě. Jedenáctiletý kluk, který miluje dinosaury, encyklopedie, ale i karate nebo florbal, chodí na základní školu v Plané nad Lužnicí. Právě tady se rozhodli žákům, jako je on, věnovat větší péči. Od září tu oficiálně poběží program pro mimořádně nadané děti.
S myšlenkou přišli v Plané zhruba před dvěma lety. Místní učitelé postupně procházejí školeními zaměřenými právě na práci s nadanými dětmi.
„Snažíme se zaměřit na dítě individuálně, abychom nebránili jeho rozvoji,“ vysvětluje ředitelka plánské školy Hana Vellánová. Pomoci mají nové učebnice, pracovní sešity, notebooky, ale hlavně zcela rozdílný přístup učitelů.
Cílem prý není naložit dětem víc práce, ale zaměstnat jejich mozek tak, aby musel řešit složitější úkoly. Dítě může dokonce na některé předměty chodit do vyšších ročníků.
V Plané mají zatím ve škole čtyři mimořádně nadané žáky. Jak si děti s intelektem stojí, posuzuje za odborníky pedagogicko-psychologická poradna.
První krok ale musí vzejít od samotných rodičů nebo právě od učitelů. „Kája se mi zdál hned nadprůměrný, je aktivnější, tvořivější, má také silně rozvinuté sociální cítění,“ říká pedagožka Petra Votýpková z plánské školy.
Karel Slunečko tedy prošel testy, díky nimž v poradně rodičům doporučili kontaktovat Mensu – organizaci sdružující nadprůměrně inteligentní lidi s IQ nad 130.
Projekt je v jižních Čechách ojedinělý. Partnerem plánské je sezimoústecká škola, kde testy na některé žáky teprve čekají.
„Důležité je odhalit nadané dítě ještě na prvním stupni, aby neztratilo motivaci k učení,“ doporučuje psycholožka Miloslava Janoušková z pedagogicko-psychologické poradny v Táboře. Sama je koordinátorkou péče o nadané děti ve školách v celém kraji.
Každé dítě má podle ní jiné učební tempo. To, že budou vytížení v jedné třídě každý podle své vlastní úrovně, je velké plus. „Nadané děti se většinou chtějí učit samy, když ale zjistí, že vlastně nemusí a vše zvládají bez problémů, mohou ztratit motivaci,“ dodává Janoušková.
Pokud se do poradny dostaví rodiče z vlastního přesvědčení a testy nadání jejich dítěte potvrdí, mohou jim v poradně doporučit třeba právě plánskou nebo sezimoústeckou školu. A nezáleží na tom, ve kterém ročníku dítě právě je.
Učil se latinsky
Dobré je přijít třeba už s pětiletým potomkem. „Kája se číst a psát naučil sám ještě předtím, než šel do školy. Vždycky jsem si říkala, že tohle dítě se musí živit hlavou,“ usmívá se matka Jana Slunečková. Už když byl malý, vymýšlel si pohádky, které museli rodiče zapisovat, do školních novin psal nedávno seriál o dinosaurech, a aby je dokázal lépe pojmenovat, učil se latinsky. Momentálně ho baví matematika, má na ni speciální knížku – jednu z pomůcek pro nadané děti.
„Největší plus je v tom, že se zapojí celá škola, nejen někteří pedagogové. Je to pro ně, stejně jako pro žáky, nová situace. Pedagogové se sami učí zjišťovat odlišnost, diferencovat dětem učivo,“ vysvětluje Janoušková.
Projekt na školách z grantových peněz Evropské unie poběží až do roku 2012. „Když už ale na tenhle systém najedeme, tak ho učitelé určitě neopustí,“ uzavírá ředitelka Vellánová.
