Chtěl bych je vidět, kdyby došlo na sex

Srší vtipem a při jeho zpěvu fanoušci vřískají. Písecký rodák Josef Bolan hraje a zpívá se skupinou Mandrage už skoro deset let.

Ještě před rokem se z rádií ozývala parta kluků, která neustále vykřikovala, že hledá ženu. Teď už ji kapela jménem Mandrage našla. A hned ji zase poslala pryč, na dovolenou. Zpívají o tom ve svém novém singlu. Hit se jmenuje Františkovy Lázně a v současné době dobývá české hitparády. Na otázky jménem celé kapely odpovídal její nejstarší člen, pětatřicetiletý Josef Bolan, který má písecké kořeny.

Jste původem Písečák, žijete ale jinde. Vracíte se sem někdy, na návštěvy příbuzných nebo přátel?

V Písku jsem se narodil. Žili jsme tady pouze můj první rok života, pak se naši přestěhovali do Plzně. Hodně rád se tam ale vracím, hlavně za bratranci, se kterými mám velmi dobrý vztah.
Váš singl Už mě víckrát neuvidíš sklidil velký úspěch. Lidé si zamilovali i lehce kontroverzní klip. Jak jste přišli na nápad zahrávat si s citlivým a moderním tématem homosexuality?
Moderní je asi víc, než by bylo třeba. Dneska si spousta holek i kluků hraje na lesbičky a gaye, ale chtěl bych je vidět, kdyby mělo dojít na skutečný sex. Spíš jsme chtěli lidem ukázat, jak to vypadá, když se zamilují dva kluci. V klipu jsme měli i kontroverznější záběry. Nakonec nám je ale vystříhali, protože by se ten klip nemohl nikde objevit, a to by bylo trochu kontraproduktivní.

Z vašeho nového singlu Františkovy Lázně je poznat, že se ve své tvorbě vydáváte trochu jiným směrem než doposud. Co za tím stálo?

Správně! Nechceme zamrznout na jednom relativně úspěšném bodě a snažit se natočit další Hledá se žena. Přeci jen máme jedenadvacáté století a bylo by hezké, aby si to uvědomila i česká scéna. Snažíme se nabídnout vždy něco nového. Popová kapela to má složitější, protože metalista hraje metal, pankáč punk a nemusí nikomu nic dokazovat. Když ale hrajete pop, je mnohem těžší přesvědčit lidi, že nejsi další bulvární mamlas jako Sámer Issa.

Po koncertech často zůstáváte na místě a bavíte se s fanoušky.

Ano, stává se to, ale snažíme se to minimalizovat, protože je těch koncertů opravdu hodně a takové tempo nejde vydržet, když je člověk stále v lihu.

Jaká bude vaše nová deska, která má prozatímní název Moje krevní skupina? Kdy vyjde?

Plánujeme ji na podzim, ale jelikož podle plánu nikdy nic nejde, tak to tipuju spíš na zimu. Ale budeme se ten podzimní termín snažit dodržet. Někam jsme se od poslední desky opět posunuli, takže textově i hudebně to bude zase krok dopředu.

Zpěvák Víťa Starý má ruku v sádře. Co se mu stalo a jak to ovlivňuje koncerty?

Samozřejmě v tom byl démon alkohol. Došlo k nějaké hádce a trochu jsem ho musel usměrnit, ale nevěděl jsem, že mu nechtěně zlomím ruku. Nakonec se to ukázalo jako konstruktivní řešení, protože teď hrajeme na koncertech pouze s jednou kytarou a Víťa se věnuje jenom zpěvu. Zjistili jsme, že koncerty mají větší šťávu, když není frontman svázaný k mikrofonu, a ještě navíc ke kytaře.

Našli jste už svoje ženy, když jste o tom tak dlouho zpívali?

Já už jsem dlouho ženatý a mám i děti. U prcků z kapely jsem taky zaregistroval, že se tam občas pohybují nějaká stvoření, která bych nazval plnohodnotnými ženami.