Čína je už nyní největším světovým trhem robotiky, jehož celková roční hodnota včetně souvisejících produktů a služeb činí 29 miliard dolarů (700 miliard korun). Co do míry využití robotů ale druhá největší ekonomika světa daleko zaostává za vyspělými zeměmi. Funguje tam jen 30 průmyslových robotů na 10 tisíc zaměstnanců zpracovatelských odvětví ve srovnání se 437 roboty v Jižní Koreji, 323 v Japonsku, 282 v Německu a 152 v USA.
IFR ale předpovídá, že pokračující expanze automobilové produkce v Číně spolu s mzdovou inflací, která podkopává konkurenceschopnost čínské pracovní síly, bude využívání robotů v průmyslu hnát kupředu.
„Firmy jsou nuceny investovat do robotů stále více, aby zvyšovaly produktivitu a kvalitu,“ uvedla podle agentury Reuters generální tajemnice IFR Gudrun Litzenbergerová. „V současné fázi tento trend táhne automobilový průmysl, v následujících dvou až třech letech to ale povede elektronika,“ dodala.
Čína již odstartovala
Zdaleka největší podíl na čínském trhu robotů mají stále japonští výrobci se zhruba 60 procenty, výrazně se ale začali prosazovat domácí dodavatelé, kteří získali už asi čtvrtinu trhu. Zbytek zajišťují producenti z Evropy a z USA. Výrobní závody v Číně mají čtyři zahraniční výrobci robotiky - švýcarská ABB, německá Kuka a japonské Yaskawa a Fanuc, vstup do země už ale chystají další firmy.
„Automatizace čínské výroby v podstatě teprve začala,“ řekl Per Vegard Nerseth z vedení ABB. „Během dvou až tří let jsme byli svědky takřka explozivního vzestupu, který překonal všechna naše očekávání.“
