„Tohle je vzduchová pumpa, která slouží k potápění a k vynoření nad hladinu,“ říká Tchan Jung a klidně dodává: „Nemám tu žádný nouzový východ.“
Tchan Jung se narodil dva roky předtím, než Beatles v roce 1968 přišli se svou Žlutou ponorkou. V tomto odlehlém kraji provincie Chu Pej v centrální Číně však stejně nikdy nikdo o žádné písni o ponorce neslyšel. Tchan Jung, který se živí prodejem drůbeže, začal stavět svou ponorku před dvěma lety. Prototyp si vyzkoušel v březnu. „Nikdy jsem nic takového ve škole nestudoval, všechno je dílem mé fantazie,“ prohlašuje.
Za veselého pokřiku přátel shromážděných na břehu se ponorka noří do vod jezera Tan-ťiang-kchou poháněna pěti autobateriemi. Tchan Jungova matka se od jeho vynálezu distancuje. „Odmalička měl takový ošklivý zvyk pořád něco vyrábět, hračky, lodě, děla … Radši se na něho nedívám, mám strach, je to nebezpečné,“ říká.
Tchan Jung patří k těm vynálezcům samoukům, kteří se v posledních letech pustili do stavění nejrůznějších strojů, například vrtulníků, ale také tanků, aniž by se ohlíželi na jejich využití v praxi. Patří k nim jeden holič z východočínského Če-ťiangu, který zkonstruoval vzducholoď vybavenou kolečky z pojízdného křesla. Koncem roku 2012 postavil rolník z Che-pej na severu Číny koule ze skleněného vlákna, které měly odolat apokalypse údajně předpovězené podle mayského kalendáře. Letos rolník Ťien Lin projel svým městečkem v provincii S'-čchuan na jihozápadě země v podomácku zkonstruovaném tanku.
„Jsou odhodlaní a nemají z ničeho strach, ani z výsměchu,“ říká umělec Cchaj Kuo-čchiang, který v roce 2010 v Šanghaji uspořádal výstavu o těchto amatérských konstruktérech. „Za komunistického režimu lidé žili a pracovali kolektivně, pro individualismus nebylo místo,“ dodává.
Pod hladinou tichých vod jezera není po Tchan Jungovi ani vidu, ani slechu. V hloubce osmi metrů může zůstat 45 minut. „Mohu zaručit bezpečnost až do deseti metrů hloubky, pak nevím, co se může stát,“ přiznal. Nakonec se však Šťastný beránek vynoří a Tchan se širokým úsměvem prohlašuje: „Žádný problém!“
Jeho ponorka ho stála v přepočtu přes 100.000 Kč a mnoho manželských nesvárů. „Až postavím další, ponořím se bez problémů do hloubky 30 až 50 metrů. Potřebuji jen silnější ocel,“ říká.
Jeho osmiletý synek je skeptičtější: „Už nemáme moc peněz a tatínek všechno utratí. Vůbec bych se nedivil, kdyby postavil další ponorku!“
