Tým výzkumníků vedený doktorem kognitivních věd Konradem Szocikem z polské Univerzity informačních technologií a managementu v Řešově vydal z etického pohledu třaskavou studii. Tvrdí, že lidstvo i přes četné úspěšné simulace nedokáže napodobit podmínky, v nichž se ocitnou první osadníci Marsu – ať už rozdíly spočívají v rozdílné gravitaci, denním cyklu či působení radiace.
Lidé prostě nejsou schopni splnit podmínky pro přežití na rudé planetě, tudíž nejsou ani připraveni na kolonizaci vesmíru. „Nedokážeme předpovědět vlivy a změny, které budou působit na člověka jako biologický druh,“ vysvětlil Szocik v rozhovoru pro web Gizmodo.
Adaptace lidského organismu a mysli na život na Zemi je prý natolik silná, že se na Marsu může zhroutit jako domeček z karet, což povede k jedinému – zešílení a smrti. Szocik proto tvrdí, že první vlna kolonistů bude muset být geneticky upravena, aby tvrdé podmínky nového domova i více než rok a půl trvajícího letu přežila.
„Lidé na kolonizaci vesmíru nejsou evolučně připraveni,“ dodává s tím, že nejlepším způsobem pro přípravu by bylo umělé urychlení evoluce, než se kosmonauti vydají do hlubšího vesmíru. Cesta prý vede přes genetické úpravy a pečlivý výběr podle genetických dispozic.
Na Szocikovu studii reagoval bývalý vedoucí výzkumu dopadů vesmírného cestování na člověka při NASA Mark J. Shelhamer. Upozornil, že pro výběr astronautů již padaly návrhy, aby se brala v úvahu jejich predispozice například k vyšší odolnosti vůči působení radiace. „Je to ale tak trochu minové pole,“ tvrdí s tím, že zaměstnávání lidí na základě určité genetické informace je ilegální.
Cílem Szocikovy studie nebylo předložit jasná směrodatná řešení, ale spíše podnícení široké diskuze o politických, etických i biologických dopadech vesmírné expanze člověka na lidstvo. Znamená to také nalézt odpověď na zásadní otázku: Jsme na něco takového připraveni a jsme připraveni nebo ochotni vzít evoluci sama sebe do vlastních rukou?
