„Co dál? Uvidíme za dva roky”

Projekt skladatele Koliba se po několika letech dostal k lidem. Kritici jej přijali s nadšením.

Své první album si sám složil, nazpíval a produkoval. Instrumentalista Kolib alias Libor Koutník z Uherského Hradiště letos vydal debut nazvaný Aside. Práce na něm trvala několik let a podle hudebních kritiků stojí za to. Líbí se jim netradiční stavba písní a rozmanitost nálad.

„Cesta k vydání byla dobrodružná. Přiblížit se k cíli se postupně ukazovalo jako nesnadný úkol. Deska je totiž ze všeho nejvíc intimní a tam je třeba našlapovat s o to větší ostražitostí,“ říká o vzniku debutového alba Kolib.

Při skládání mu hudba nejdřív zní v hlavě a poté hledá způsob, jak ji dostat ven. Podobně nesnadné je později převést písně na pódium. Rozhodl se, že poprvé se o to pokusí na Letní filmové škole tím, že zkombinuje tóny piana, kytary a bicích se zvuky samplů.

Z „filmovky“ dostal ještě jednu zajímavou nabídku. Aby svou hudbou doprovázel projekci němého švédského filmu Eyvind z hor. Doslova se do něj zamiloval na první pohled.

„Když jsem ho viděl poprvé, bylo mně jasné, že takovou výzvu musím přijmout. U hudby k filmu se nejvíc projeví, jestli má každý tón své místo. Pokud ano, dějí se pak věci,“ myslí si Kolib. Blízká je mu tvorba hudebníka Petera Gabriela nebo amerického kytaristy Steva Tibbettse.

„Mám představu, kam by měla směřovat moje nová deska. Jestli se to podaří i uskutečnit, na to se mě zeptejte za dva roky. Důležité je jít za tím, co cítíte. Každopádně bych chtěl být jako hudebník čitelný, dělat hudbu, o kterou by se dalo v životě opřít,“ dodává ke svým dalším hudebním plánům Kolib.