Jedním z největších úspěchů syrského producenta je třiceticentimetrová oplatka, kterou vyváží do Iráku pod názvem Today King Size. V Británii se v uplynulém roce na trhu zase objevilo více než pět set nových produktů, včetně těch sezónních. Čokoládová prodejní křivka tu vzrostla o pět procent. Svůj podíl na tom má společnost Hotel Chocolat sídlící v Hertfordshiru, jejíž meziroční zisk vzrostl o 25 procent.
Čokoládové dluhopisy
„Sami na sebe pohlížíme jako na dostupný luxus,“ říká spoluzakladatel společnosti Peter Harris. „Snažíme se ukazovat originalitu a inovaci. A investovali jsme také do podniku, abychom mohli dále expandovat.“ O část těchto investic se postarali zákazníci prostřednictvím Čokoládových dluhopisů. Za investici 2 tisíce nebo 4 tisíce liber navíc dostávají měsíční výběr čokolád.
Dluhopisy vynesly čtyři miliony liber a umožnily otevření nových obchodů. První ve Skotsku se otevře tento týden v Edinburghu, zatímco v New Yorku zahájil minulý měsíc provoz už druhý obchod v USA. Společnost také má Čokoládový ochutnávací klub, který se rozšířil do Skandinávie, kde má asi 12 tisíc členů, kteří dostávají měsíc co měsíc zkušební vzorky. Klub funguje i ve Spojených státech brzy chce spustit malou testovací akci v Německu.
Drahá hlavní třída
Ani nejlepší čokoládový recept není zároveň receptem na krizi. Ne všichni výrobci mají dobré zisky. Firma Thorntons zaznamenala propad zisku před zdaněním o 37 procent. Spustila restrukturalizaci, která zahrnuje i uzavření až 180 jejích obchodů, po němž jí zbude dvě stě provozoven. Cena za přítomnost obchodu na hlavní třídě rok od roku roste, posteskl si výkonný ředitel společnosti Thorntons Jonathan Hart, což se samozřejmě projevuje i na ziskovosti firmy.
Problém s dětskou prací
Vrásky na čele výrobců čokolády přibývají také s tím, jak ubývá pěstitelů kakaových bobů. Problémy jsou s množstvím i kvalitou této základní čokoládové suroviny. Pěstitelé kakaa usilují o to, aby bylo jejich podnikání ziskové. Průměrný výdělek jsou dvě libry (necelých 60 korun) denně a mnozí farmáři se odvracejí od kakaa a zkoušejí místo něj kaučuk či palmový olej.
Se špatně placenou prací na kakaových plantážích souvisí další problém – žádný z výrobců čokolády nemůže stoprocentně garantovat, že bere dodávky z farem, které nezaměstnávají děti. Christoph Inauen ze švýcarské čokoládovny Halba řekl, že byl v Africe svědkem, jak lidé prodávali své děti na práci na kakaových plantážích. Firma Nestlé například ohlásila prošetření dětské práce, když byly zveřejněny zprávy, že ji zásobují farmy, kde děti pracují. Inauen je však k šetření skeptický: „Tohle nemohou ohlídat,“ řekl.
