„Jakmile bude reakreditace schválena, vypíšeme přijímací řízení. Počítáme, že by mělo proběhnout ještě v dubnu,“ říká pro E15.cz proděkan Fakulty dopravní a vedoucí Ústavu bezpečnostních technologií a inženýrství Václav Jirovský. Noví studenti by pak měli nastoupit od podzimu.
Škola nemá stanoveny kvóty, kolik lidí by měla do aktualizovaného programu vzít. „Raději zde budu mít sedm kvalitních studentů, než 50 takových, kteří si to sem přijdou odsedět a nudit se,“ říká Jirovský. Přijímací zkoušky přitom nechce stanovovat zásadně těžké. „Nejsem příznivcem jednorázových testů. Člověk nemusí mít den a nic to neukazuje o jeho schopnostech. Raději tedy do prvního ročníku nabereme více lidí a ti pak během roku budou moci ukázat, co v nich je. První rok bude velké síto.“
Práce na reálných projektech
Tento přístup není v posledních letech u českých univerzit tak obvyklý. Stát totiž školám platí za počty studentů, takže se naopak objevují tendence mít lidí více. Jirovský si odlišný přístup údajně může dovolit. „Tak 70 až 80 procent příjmů katedry mám z jiných peněz, než těch od státu,“ vysvětluje. Jeho ústav pracuje na mnoha projektech a daří se mu získávat granty a zakázky mimo školu.
Na těchto reálných projektech pak pracují rovnou studenti. „Chci, aby pracovali na grantech, projektech a vědeckých pracích. Je i možnost mít za to peníze,“ doplňuje docent.
O některých proběhlých i probíhajících výzkumech a projektech bohužel není možné veřejně mluvit. Zadává si je třeba česká BIS. Ty veřejné jsou nicméně poměrně zajímavé. Je zde například projekt, který se zabývá automatizací vyhledávání kriminality na internetu. Softwarové sondy a algoritmy proudí internetem podobně, jako to dělá indexovací robot Googlu, a zjišťují, co se v prostředí mění.
Dopravní fakulta se logicky soustředí také na bezpečnostní záležitosti spojené s automobily, letectvím, internetem věcí a podobně. Fungují zde i více sociologické výzkumy – třeba studium závislosti na internetu a digitální světě nebo analyzování sociálních sítí v souvislosti s výskytem extrémismu. Praktické diplomové práce zahrnují záležitosti typu kolizních problémů elektronických podpisů, což je analýza, která se pak předkládala i sněmovně.
Špatně pojmenovaná fakulta
„Kybernetickou bezpečnost nelze zjednodušit pouze na technologii a vypustit z toho člověka. Bezpečnost je proces,“ vysvětluje Jirovský. I proto se staronový bakalářský i magisterský obor nemá soustředit pouze na technické znalosti, ale také na věci typu právo, sociologie a podobně. „Je potřeba mít lidi, kteří budou rozumět technické části bezpečnosti, ale zároveň se domluví třeba s právníky. A jde to i dál. Třeba u bezpečnosti automobilů je nutné znát i věci jako anatomie.“ První tři roky studia proto mají být více obecné a poté si studenti vyberou užší zaměření, třeba automobily či IT.
Začlenění kybernetické bezpečnosti na dopravní fakultu může být trochu matoucí. „Fakulta je špatně pojmenovaná. Tady se dělá systémové inženýrství, doprava je systém,“ nastiňuje Jirovský.
Václav Jirovský dnes působí na ČVUT, v minulosti nicméně strávil několik let ve Spojených státech. Pracoval tam jako ředitel výzkumu a vývoje společnosti Advanced Computer Applications a účastnil se také amerického průmyslového výzkumu. Poté působil na Matfyzu, který se následně stal členem konsorcia, ze kterého vznikl národní kyberbezpečnostní tým CSIRT.CZ. Na něm se pracovalo z grantu ministerstva vnitra a dnes spadá pod sdružení CZ.NIC.
Na ČVUT se výuka kybernetické bezpečnosti projevuje i na dalších fakultách i oborech. Ze zdejšího výzkumu se například zrodila společnost Cognitive Security, kterou koupilo Cisco a na tomto základě v Praze vybudovalo výzkumné centrum a se školou uzavřela spolupráci za půl milionu eur. Díky tomu vznikají první projekty a patentová řízení.
