Dánové v sedle aneb Ráj v Kodani

Obyvatelé hlavního města Dánska si jízdu na kolech užívají: netvrdnou v dopravních zácpách, tuží si zdraví a ještě jezdí zadarmo.

Obyvatelé hlavního města Dánska si jízdu na kolech užívají: netvrdnou v dopravních zácpách, tuží si zdraví a ještě jezdí zadarmo. Zdroj: E15, Jaroslav Matejka

V Kodani mají pro cyklistiku ideální podmínky: vše je zde na dosah, je tu rovinatá krajina a k tomu ještě hodně hustá síť cyklistických stezek. Podle kodaňské radnice více než třicet šest procent obyvatel hlavního města Dánska denně usedá do sedel kol.

Roztočené pedály

Neměl jsem důvod tomu číslu nevěřit. Ať už jsem stál u Kobenhavns Universitet, na náměstí Kongens Nytorv, či u přístavu Nyhavn, všude se kolem mne hnaly cyklistické dvojstupy. Ten proud byl nekonečný. Třicet šest procent obyvatel města denně na kolech – když jsem to přepočítal, tak to bylo zhruba čtyři sta tisíc lidí. To nemá ve světě obdoby. I proto patří skandinávské město k nejméně znečištěným na naší planetě.

Jízda na kole patří ke zdejšímu životnímu stylu jako u nás vysedávání v hospodách. Už na oblečení obyvatel Kodaně je na první pohled znát, že to neprožívají jako my. (Žádné dresy, cyklistické kalhoty.) Na kola usedali pánové v oblecích, ženy v šatech s botami na vysokých podpatcích, s nákupními košíky na řídítkách. Pánové si jen zkušeně zastrčili jednu nohavici za ponožku, aby se jim nezapletla do řetězu, a už jeli…

Přístav Nyhavn byl postaven v 17. století. A není to žádný skanzen s tisíci turisty.Přístav Nyhavn byl postaven v 17. století. A není to žádný skanzen s tisíci turisty. | E15, Jaroslav MatejkaPřístav Nyhavn byl postaven v 17. století. A není to žádný skanzen s tisíci turisty

Stejně tak jsem se kolikrát podivoval nad tím, jaké „stroje“ sedlali. Nad mnohými bychom asi jen opovržlivě povytáhli obočí. Ale tady se nehraje na značky.

Žádná zloba, napětí

Seděl jsem na lavičce u Rosenborgských palácových zahrad, na chvíli vyšlo slunce a kolem mne se míhaly kmitající stíny. A mně najednou došlo, proč na mne od první chvíle obyvatelé Kodaně působili takovým uvolněným, neuspěchaným dojmem. Oni totiž všechny svoje stresy a podráždění spolehlivě zahánějí během dojíždění do práce a do škol. Šlapáním do pedálů je „zadupou do země“.

Návštěvníci přístavu pravidelně vysedávají v desítkách barů a kavárenNávštěvníci přístavu pravidelně vysedávají v desítkách barů a kaváren | E15, Jaroslav MatejkaNávštěvníci přístavu pravidelně vysedávají v desítkách barů a kaváren

A další moment – zde aby člověk obézního jedince pohledal. Prostě nejsou. Nikoho takového jsem nepotkal. Na uhánějících kolech tady lidé opravdu nemají šanci přibrat. A když k tomu ještě připočtete zdejší stravu, v které dominuje ovoce, zelenina, ryby… Kdosi si dal práci a spočítal, že obyvatelé Kodaně denně ujedou na kolech 1,3 milionu kilometrů. Představitelům města je to přesto málo (představte si!) a chtěli by, aby se jezdilo mnohem více. V příštím roce plánují, že 40 procent všech cest v Kodani se uskuteční na kolech a v roce 2015 už kolem 50 procent.

Hustá pavučina

Kvůli těmto plánům neustále rozšiřují síť cyklistických stezek – ty první se zde objevily již na počátku dvacátého století, v roce 1910. Pro pěší a cyklisty třeba nedávno postavili nový most přes záliv, staví se nové můstky přes kanály. Teď mají místní radní největší plány s oblastmi Christianshavnu a Holmenu.

Obyvatelé Kodaně denně ujedou na kolech 1,3 milionu kilometrůObyvatelé Kodaně denně ujedou na kolech 1,3 milionu kilometrů | E15, Jaroslav MatejkaObyvatelé Kodaně denně ujedou na kolech 1,3 milionu kilometrů

Nespokojení ale nejsou jen představitelé města, ale i obyvatelé Kodaně. I oni chtějí více! Vedou nepřetržitě kampaně za lepší podmínky. Třeba za více cyklistických stezek oddělených od silnic. Loni došlo jen k 92 haváriím, při nichž byli vážně zraněni či zemřeli cyklisti. V porovnání s tím, kolik lidí denně na kolech vyjíždí, to bylo zanedbatelné číslo, přesto Kodaňané volají hlasitě po lepší bezpečnosti.

A nezůstávají nevyslyšeni. Nové autonomní trasy jen pro cyklisty nazvané Zelené mají mít délku přes sto kilometrů a protnout dánskou metropoli ze severu na jih a z východu na západ. Stavějí se čile i nová parkoviště pro kola. (Další požadavek do kol zamilovaných Kodaňanů.) A jejich velikost šokuje. Tak třeba u jedné ze stanic metra má být v roce 2013 parkoviště pro sedm tisíc kol.

Pobertové v akci

Co ale obyvatele Kodaně trápí mnohem více než bezpečnost na silnicích, jsou zloději. Každoročně se ztratí ve městě ohromující množství 18 tisíc kol. Je to způsobeno tím, že ve městě začaly operovat gangy zlodějů ze zahraničí. Nevím, jestli jsou na vině Rumuni, Bulhaři či Albánci, to jsem se nedozvěděl a nikdo žádnou národnost v souvislosti s těmito zlodějnami v politicky korektní Kodani nezmiňoval, ale fakt je, že kola v posledních letech mizejí za hranicemi. Zloději přijíždějí s dodávkami a nákladními vozy, do nich ukradené bicykly ukládají. Zaměřují se pochopitelně hlavně na dražší modely. A policie zatím nemá příliš možností, jak je zastavit. Zkoušeli čipy, ale bez viditelných výsledků.

Operaen patří k nejmodernějším operním scénám na světě. A také k nejdražším.Operaen patří k nejmodernějším operním scénám na světě. A také k nejdražším. | E15, Jaroslav MatejkaOperaen patří k nejmodernějším operním scénám na světě. A také k nejdražším, její výstavba stála téměř deset miliard korun. Otevřena byla v roce 2005

Většina Kodaňanů si z toho vzala ponaučení, kola zamykají. I když ne všichni, jak jsem si všiml před obchodním domem na Kongens Nytorv. Někteří ho tu jen tak opřeli a bez viditelných starostí odešli do blízké stanice metra. Jako kdyby jim bylo všechno jedno. (Pravda je, že vesměs šlo jen o starší oprýskaná „posunovadla“.)

Ostatně mnozí si je možná nevyzvednou ani později, při návratu z práce. Ročně tak zůstává v ulicích města více než 13 tisíc opuštěných bicyklů. Na jejich odklízení pracují nepřetržitě zaměstnanci městských úklidových služeb se svými speciálními malými náklaďáky.