Prožít si svůj americký sen toužily tisíce emigrantů, kteří za socialismu odešli z nesvobodného Československa za oceán. “e se to povedlo, o sobě může říct jen málokterý z nich. Rodačka z Prahy Alena Klenot k nim ale určitě patří. I když svůj americký sen žije trochu severněji, v Kanadě. Stala se tam z ní uznávaná vizážistka, která líčila světové hvězdy. Třeba krasobruslařku Katarinu Wittovou či zpěvačky Cher a Céline Dion.
Dnes má Klenot vlastní firmu a žije střídavě v Kanadě a v Česku. V rodné zemi několikrát do roka pořádá semináře pro vizážisty. Naposledy prezentovala svou aplikaci pro mobilní telefony O La La Makeup, která ženám radí, jak se správně nalíčit.
Jaké to je, dělat vizážistku, na které záleží, jak bude před miliony diváků vypadat taková celebrita, jako je třeba Cher?
Osobnosti se většinou chovají normálně, je s nimi legrace. Jsou to většinou příjemní lidé a velcí profesionálové. Samozřejmě, že i nějaké ty své vrtochy mají. Třeba zrovna Cher mnou nadšená nebyla. Je pověstná tím, že vyžaduje kolem sebe jen samé muže, a to i kadeřníky, vizážisty, stylisty a dokonce i novináře. Na druhou stranu musím říct, že třeba její koncertní kostým vážil snad třicet, možná čtyřicet kilogramů. Cher má obdivuhodnou fyzičku, když se převlékala, viděla jsem ji nahou a její tělo je nádherné. Nemá jizvy, vypadá skvěle a vůbec se nedá poznat, že prošla nějakými chirurgickými zákroky.
Vadí vám plastické operace?
Nerada posílám lidi pod nůž, pokud to není vyloženě nutné. Existuje přece spousta jiných možností. Vhodně upravený jídelníček, pohybová aktivita a mnoho různých postupů, díky nimž se podaří „přemluvit“ k ústupu všelijaké nedostatky, kterými každého z nás příroda sem tam podarovala.
S jakými osobnostmi kromě Cher jste se za svoji praxi setkala?
Líčila jsem třeba zpěvačky Shaniu Twainovou a Alanis Morissettovou či písničkáře Neila Younga. Měla jsem štěstí, že jsem se náhodně dostala i k Janette Jacksonové a Kate Perry. Velmi ráda vzpomínám na setkání s bývalou manželkou Arnolda Schwarzeneggera Marií Shriverovou (významná americká novinářka - pozn. red.). V roce 1995 jsem se seznámila také se zpěvačkou Céline Dion a pět let jsem s ní spolupracovala.
Co jste s takovými osobnostmi zažila?
Měla jsem třeba tu čest být u toho, když si Marie Shriverová vybírala šaty na svatební obřad s hercem Arnoldem Schwarzeneggerem. Potkali jsme se na olympiádě v Soulu. Stylista jí vybral róbu, ona si ji oblékla a všichni kolem tvrdili: „To je ale krása.“ Mně však přišlo, že šaty mají zbytečně moc nabrané rukávy i sukni, proto jsem jí řekla: „Marie, vždyť vypadáš jako Sněhurka. Nevím, jestli se tohle na takovou svatbu hodí!“
Jak na to reagovala?
Dala mi za pravdu. Prý se v těch šatech opravdu necítila dobře. Nakonec si za mé pomoci vybrala jiné, jednodušší a elegantnější. Kdykoli jsme se pak setkaly, chtěla, abych s ní chodila nakupovat. Věděla totiž, že jí vždycky řeknu pravdu. S tím jsem ostatně neměla problémy, ona mě totiž neplatila, proto jsem mohla říct na rovinu, co si myslím.
Ráda pečujete o kompletní vzhled osob?
To bezpochyby. Dobrý dojem z člověka nevyzařuje jen kvůli obličeji, ale také kvůli figuře a umění se pohybovat. Přitom vůbec nezáleží pouze na hmotnosti a proporcích. O ty se postará především dobré prádlo, bohužel mnohem dražší než barvičky na tvář či vlasy. Existují zahraniční katalogy s naprosto dokonale zpracovanými schématy těla a tomu odpovídajícími druhy prádla. Bez nadsázky lze říct, že správně vybrané kousky dovedou vizuálně ubrat až deset kilogramů. A nejde jenom o to, aby se něco potlačilo. Na každém z nás se najde partie, která naopak potřebuje zvýraznit.
Jak na vás působí, co se vizáže a poradenství týče, ženy v Česku?
Rády mluví odborníkům do práce. Bývají občas nervózní a odmítají různé návrhy, aniž by počkaly na výsledek. Ženy by si měly ale uvědomit, že vkus je vrozený a nedá se mu nějak naučit. Kdo ho nemá, měl by se s důvěrou spolehnout na vyškoleného specialistu.
Vy jste z českého prostředí odešla. Jak jste se dostala do Kanady?
V roce 1979 jsem tam z politických důvodů emigrovala. Můj otec pracoval v televizi a komunisté ho pronásledovali, jelikož v roce 1968 natáčel pravdivý film o událostech 21. srpna. Kvůli tomu jsem se nemohla dostat na žádnou školu, natož s takovým černým puntíkem zkusit svoji vysněnou žurnalistiku. Sice mě pak paradoxně zaměstnali v Československé tiskové kanceláři v anglickém oddělení, ale moc jiných možností jsem neměla, a tak jsem se s prvním manželem rozhodla pro emigraci.
Jak se vám v zahraničí zpočátku dařilo?
Dva roky jsem žila v Rakousku, naučila se německy a udělala si kurs u Diora. Navíc jsem si nakoupila spoustu knih a studovala jsem intenzivně vizážistiku. Přiznávám, že to zpočátku byla spíše z nouze ctnost, ale pak jsem odešla do Kanady a tam mi opravdu přálo štěstí. V té době tam totiž obor vizážistky nebyl na takové úrovni jako dnes a o Evropany měli velký zájem. Díky svým znalostem jsem se pak dostala k prestižním firmám, jako je Yves Saint Laurent a Chanel, kde jsem začala působit jako takzvaný make-up-artist.
Také jste se snažila uchytit i před televizní kamerou jako herečka.
K televizi jsem měla vždycky blízko díky mému otci. A je pravda, že jsem chodila i na castingy, ale kvůli českému akcentu jsem hrála akorát tak upíry nebo třeba špiónky. Tyto role mě opravdu moc nebavily. Ale v televizi jsem nakonec našla práci. Jezdila jsem s kanadskou CBS a zúčastnila jsem se deseti olympijských her, kde jsem líčila sportovce. Například krasobruslařku Katarinu Wittovou.
Nedávno jste strávila se svým manželem pár týdnů v České republice. Jak se vám tady líbilo?
Srdce mě vždycky táhne na můj milovaný Vyšehrad, kde jsem vyrůstala. Když se procházím v jeho parcích, vzpomínám, jak jsem tam jako malá holka sáňkovala a bobovala. Pokud se mnou přiletí do Prahy návštěva z Kanady, pokaždé ji vodím na Karlův most. Praha je nádherná a pohled z Karlova mostu na Pražský hrad či na řeku směrem k Národnímu divadlu je neopakovatelný.
V Praze jste také před stavila vaši novou aplikaci pro chytré telefony O La La Makeup. Jak funguje?
Aplikaci jsme vytvořili společně se mým manželem Robertem, který je uznávaný počítačový odborník. Využila jsem svých zkušeností vizážistky a on zajišťoval technickou stránku programu. Aplikace je vhodná hlavně pro mladé dívky a ženy od patnácti do pětadvaceti let. Celý její program trvá okolo hodiny, za kterou si žena zábavnou formou vyzkouší, jak se má nalíčit vhodně ke svému typu.
Co jí program například poradí?
Dozví se, jaký má používat štětec, konturovací tužku, řasenku, make-up a hlavně, co jí nejvíce sluší. Díky jednoduché hře se stane sama sobě vizážistkou. Aplikaci si mohou vyzkoušet i starší ženy, ale zvláště pro ty po čtyřicítce bych ráda vyvinula jiný program. Líčení je vzhledem k věku přece jen specifičtější.
Co všechno vaše aplikace umí?
Interaktivní program v telefonu vás nejdříve vyfotí a ukáže, jaký máte tvar obličeje. Zda je kulatý, hranatý, srdcový nebo třeba oválný. Zjistíte, zda máte oči mandlové či kulaté, blízko nebo daleko od sebe a jaké stínování by jim nejvíce sedělo. Stejně tak se naučíte líčit rty. Při této hře, která vám pomůže poznat sebe samu, se naučíte spoustu užitečných fíglů, jak se učinit krásnějšími, co skrýt, a co naopak zvýraznit. Navíc vám poradí i jaké kosmetické přípravky se právě pro váš způsob líčení hodí. Ty si pak přímo koupíte v obchodě a ušetříte tím čas i peníze. Tato metoda je v Americe a v Kanadě velice populární a Česká republika je první evropskou zemí, kde tato aplikace bude na trhu.
