Martin Lebel není žádný čerstvý absolvent s ještě nepoznamenanou taktovkou, který do Karlových Varů přišel začít kariéru.
Je to renomovaný a uznávaný dirigent, který s Karlovarským symfonickým orchestrem spolupracoval již deset let předtím, než se stal pro sezonu 2009/10 šéfdirigentem. Nebo, jak je v zahraničí zvykem tuto funkci označovat, uměleckým ředitelem.
Za sebou má spolupráci s řadou prestižních orchestrů po celé Evropě i ve světě. Mimo jiné je také vítězem Mezinárodní soutěže Sergej Prokofjev 2003 v Petrohradě, kde za svůj výkon obdržel první cenu udělenou poprvé od roku 1993.
O to více zaráží způsob, jakým vedení města ukončilo jeho působení v roli šéfdirigenta Karlovarského symfonického orchestru. Lebel nastupoval se smlouvou na jednu sezonu, přislíbeno ale měl její prodloužení. Tři měsíce před vypršením smlouvy se dozvěděl, že s ním vedené města již nepočítá.
„Nerozumím tomu a jsem zklamaný,“ říká ke svému odchodu i k současné situaci, v níž se orchestr nachází.
Jak hodnotíte orchestr?
Tento orchestr je nejstarší v Čechách, má velkou a skvělou historii. V orchestru jsou velice dobří, kvalitní hudebníci. Ale jestli bude pokračovat to, co se s orchestrem dnes děje, dobří hudebníci odejdou. Úroveň orchestru pak půjde dolů, protože jeho úroveň dělají právě tito výborní hudebníci.
Jak vnímáte současnou situaci?
Jsem z toho smutný. Je to problém managementu a řízení orchestru. Když chcete řídit lidi, musíte být s nimi, ne proti nim. Je to vynikající orchestr a Karlovy Vary by na něj měly být hrdé, měly by se snažit jeho tradici udržet a ne k němu mít postoj, jaký mají. Příští rok má být uměleckým ředitelem Jiří Štrunc. Je to dobrý hudebník a já mu přeju všechno nejlepší v jeho práci.
Jak vnímáte, že přes ujišťování o spolupráci vás vedení města najednou nechce?
Jsem zklamaný. Myslím, že jsou to politické důvody, ne hudební. Mám dobré vztahy s hudebníky, oni mají rádi mě a já zase je. Jsem přesvědčený, že jsem s orchestrem mohl odvést mnoho dobré práce, ale nedostal jsem na ni čas.
Asi to musí být politické důvody, protože jste nabídl městu, že tu práci budete dělat zadarmo a stejně vás nechtějí.
Nejdřív mi řekli, že důvodem je nedostatek peněz. Řekl jsem – v pořádku, budu to dělat zadarmo. Mně jde o hudbu a o orchestr, a ten plat je takový, že je mi jedno, jestli beru málo, nebo nic. Pak jsem se dozvěděl další důvod – že jsem v Karlových Varech málo. Řekl jsem – v pořádku, to není problém, budu jezdit častěji. Příští rok jsem chtěl přijet dvanáctkrát. A nakonec jsem se dozvěděl, že mám s hudebníky příliš dobrý vztah, že se s nimi moc bavím. To naprosto nechápu! Já raději vycházím s lidmi po dobrém. Když mám s někým dobré vztahy, mohu s ním pak daleko lépe komunikovat, a tedy i pracovat. Nejsem typ diktátora, který bude lidem úsečně rozkazovat.
Setkal jste se někdy s podobným jednáním?
Nikdy! Nechápu to, nerozumím tomu a beru to jako velice nefér. Když nechcete s někým prodloužit smlouvu, není slušné mu to říct na poslední chvíli. Práci si plánujete v tomto oboru na nejméně rok i dva dopředu. Měl jsem různé nabídky jinde, ale všechny jsem odmítal s tím, že pracuji s Karlovarským symfonickým orchestrem.
Podle náměstkyně Laubové má být šéfdirigent Čech. Co si o tom myslíte?
Nevidím důvod, proč by to tak mělo být. Ředitel orchestru ať je Čech, to chápu. Je to manažer, vede různá jednání. Ale proč by umělecký ředitel nemohl být cizinec? Mohl bych vám jmenovat řadu orchestrů, kde uměleckým ředitelem je cizinec – Švýcar, Rus, Angličan. Já jako cizinec nemám problém se s hudebníky domluvit. Neumím česky, ale pár základních slov, které pro práci s orchestrem potřebuji, umím. Abych jim řekl, kdy má která sekce nebo nástroj hrát, jak silně a podobně.
Když přistoupíme na to, že je třeba na orchestru šetřit, máte vy představu, jak?
Říkal jsem městu – zachovejte orchestr a nezbavujte se hráčů. Šetřit se dá také jinak – můžeme méně platit dirigenty, sólisty, budeme hrát skladby, jejichž noty má orchestr v archivu a nemusejí se za peníze půjčovat. Všechno jde udělat, především ale zachovejte orchestr.
