Do grafik vryl bolestný odsun
Zoufalství, panika, vytřeštěné oči lidí. Ty obzvlášť vystupují z kreseb Helmuta Hellmessena. Jsou děsivě jednoduché, jednoduše děsivé.
Na většině obrazů, které vystavuje do 16. dubna v chomutovském muzeu, jsou lidé, kteří přišli o svůj český domov. Němci. Vyhnaní po válce z pohraničí. Helmessen patří mezi ně. Odsun ho poznamenal na celý život. I jeho tvorbu.
První náčrty k tématu vyhnání nakreslil Helmessen v roce 1946 v Německu, na bezpečné půdě. Krátce po té, co musel odejít z české vlasti. Přísně kontrolovaný odsun nesměl nikdo z Němců dokumentovat. Fotit, ani kreslit.
„Myšlenky a vidění mi však nemohli zakázat,“ prohlašuje výtvarník, který se před šestaosmdesáti lety narodil v Karlových Varech. Těžištěm jeho práce je především člověk. Od antických mýtů po hledání autobiografických stop.
„Existující skicář ukazuje strašně drastickým způsobem, kolik utrpení zakusili lidé, které vytrhli z jejich domova, uloupili jim minulost a jejich budoucnost vydali beznaději,“ hodnotí Hellmessenovo dílo Karl kardinál Lehmann, biskup z Mainzu.
Kardinál připouští, že němečtí občané způsobili v historii minulého století hodně utrpení. „Ale museli i mnohé zakusit. Bylo by nesprávné obojí započítávat proti sobě,“ míní biskup.
Z obojího ale může podle něj vyrůst společné poselství. Varování před tím, co lidé lidem můžou udělat, jaký zármutek a jaká krutost lidskou rukou je možná, a všemožně tomu v budoucnu zabránit. A právě v tom vidí přínos Helmessovy výstavy.
Helmessen se výstavou vrací do Čech, kde se narodil a až do konce války žil. Do základní školy chodil v Ústí nad Labem a Praze. V Ústí také žil.
Jako německého vojáka jej později věznili Američané. Po jejich odchodu ho spolu s jinými Němci v roce 1945 zatkli čeští partyzáni a odvlekli do tábora nucených prací v Záluží. Následující rok se mu podařilo utéct za rodiči do Ústí. Znovu ho chytli, ztloukli a v táboře strávil dalšího půl roku. Pak je všechny čekal odsun.
Od roku 1947 žil Hellmessen v Hesensku. Vystudoval Výtvarnou uměleckou školu v Offenbachu, užitou a volnou grafiku a malbu. V roce 1957 se stal svobodným umělcem. Učil na lidové univerzitě a na Mezinárodní letní akademii v Moosburgu.
Za svou dlouholetou výtvarnou činnost, a hlavní její odkaz, získal řadu ocenění.
Helmut Hellmessen žije a pracuje od roku 1964 v německém Maintalu a účastní se svých výstav doma i v cizině.
