Do Opavy se vracejí stěhovaví ptáci. První přiletěli špačci a skřivani

Děti hází z uctivé vzdálenosti labutím kusy rohlíku. Půlroční tiché přátelství ale brzy skončí. Labutě se brzy zvednou a odletí k severu. Místo nich do Opavy přiletí v polovině března jako první velvyslanci jara třeba čápi černí. Na přelomu března a dubna je následují vlaštovky, v půlce dubna kukačky a jako poslední přiletí koncem dubna rorýsi. Ti všichni do Opavy létají. První stěhovaví ptáci ale přiletěli už v únoru. „Pozorovali jsme letos koncem února v Opavě špačky obecné, dlasky tlustozobé a začátkem března skřivany polní,“ řekl Jakub Stančo z České společnosti ornitologické. Na svém webu zveřejnil tabulku, ze které lze vyčíst, kdy přibližně jaký druh do Opavy přilétá. Lidé tak mohou vidět i kriticky ohrožené druhy. Mezi největší rarity patří strnad luční, skřivan lesní, čáp černý, konipas luční a dudek chocholatý.

Ornitologové v Opavě s příletem prvních jarních ptáků skončili se zimním sčítáním. Letošní zimu trávilo na Opavsku nejvíce hus běločelých, napočítali jich přes dvě stovky. Pomyslnou druhou příčku obsadilo dvaašedesát labutí a třetí skončili kormoráni velcí.
Opavský ornitolog pozoruje chování ptáků a objevuje jeho změny. „Letos se zkraje března usídlilo u mostu na Ratibořské ulici šest morčáků velkých. Lidé se u nich zastavují, aby se na ně podívali, protože nejsou příliš často k vidění,“ popsal Stančo. Ornitolog objevil za městem v polích hejno konopek žlutozobých. „Jsou to ptáci ze severní Evropy, kteří k nám v malém počtu létají na zimu,“ přiblížil Stančo.

Vítání ptačího zpěvu

Do pozorování příletů stěhovavých ptáků se můžou zapojit všichni Opavané. Server springalive.net pořádá v březnu akci Jaro ožívá, ve které lidé pozorují a fotografují přílet čápa bílého, vlaštovek, kukaček a rorýsů. Své pozorování pak lidé vkládají na
web springalive.net. „Stránky pomáhají dětem i dospělým vysvětlit zákonitosti ptačí migrace, či problematiku klimatických změn a jejich působení na ptáky. Výsledky projektu zpracovávají odborníci z organizace BirdLife International, kteří zjišťují, co ovlivňuje změny v tahovém chování ptáků,“ objasňuje smysl projektu jedna z organizátorek Lucie Hošková.