Dejte mu dvě stě patnáct dolarů a on vám z nich za pár hodin udělá více než devět set krát tolik - sto devadesát sedm tisíc. Což jsou téměř čtyři miliony korun. Věc má ale dva háčky – vy mu s investicí nemusíte důvěřovat a jemu se takhle husarský kousek zatím povedl jen jednou.
I tak je Oldřich Šiml – skvělý plzeňský pokerový hráč - držitelem úctyhodného primátu – zinkasoval největší online pokerovou výhru v dějinách Československa. Online znamená při turnaji na internetu.
„Znám všechny hráče z Plzně. Žádný jiný víc nevyhrál,“ je přesvědčený Pavel Škopek, manažer pokerové herny v baru Lucerna na Doubravce. Turnaj hrálo osm a půl tisíce lidí. Asi deset hodin. „Normálně mu věnuji tak šest hodin denně,“ říká Šiml. Rekord mu ale podle odborníků dlouho nevydrží.
„Poker hraje čím dále více lidí. Zaznamenal velký boom. Brzy někdo vyhraje víc,“ tvrdí Pavel Škopek. Podle něj hrajepoker v Plzni široké spektrum hráčů. „Studenti, státní zaměstnanci, podnikatelé. Chodí teenageři i důchodci,“ popisuje manažer z Lucerny. Ta je momentálně jedinou pokerovou hernou v Plzni. O víkendu se tu sešlo téměř stopadesát hráčů při největším letošním pokerovém turnaji na území Plzně. „Na výhrách garantujeme čtyři sta tisíc korun,“ říká Škopek.
Drtivá většina hráčů byla ze západních Čech. O menší částky tu pořádají turnaje téměř každý den. Jejich pravidla jsou vždy stejná. Každý, kdo chce hrát, zaplatí na startu určitou sumu, v tomto případě to byly dva a půl tisíce korun. Potom se hraje o všechny peníze. V pátek a v sobotu hráli karbaníci u několika stolů kvalifikační kola. V neděli bylo finále. Vítěz turnaje bral čtvrtinu. Tedy sto tisíc.
„Vyhrál barman z baru Solidní nejistota na Lochotíně, druhý manažer z Prahy, třetí byl dvacetiletý kluk z Rokycan,“ demonstruje manažer z Lucerny fakt, že poker dnes hrají opravdu všichni.
Vyvolení hráči
Vedle zážitku ze hry může poker představovat slušný zdroj obživy. I v Plzni je několik hráčů, pro které už poker není jen koníček. „Znám šest hráčů z Plzně, kteří se jím živí,“ tvrdí manažer Škopek. Jedním z nich je hráč, který si říká Myšák.
„Plně to pokryje moje životní náklady a ještě si dám něco bokem,“ vysvětluje. Je mu dvaadvacet let. Chodil na vysokou. Nestihnul ale ani dva semestry. Na skripta a přednášky nebyl čas. Karty měly přednost. „Rodiče byli ze začátku hodně proti. Měli stejný názor, jako většina lidí, která tomu vůbec nerozumí,“ vypráví Myšák. Viděli v něm gamblera. Postupem času se ale situace změnila.
„Vidí, kolik si vydělám a momentálně mě podporují,“ doplňuje mladík. Až do posledního ročníku pedagogické fakulty se dostal další hráč - Pavel Kellner z Vejprnic. Studoval angličtinu. K tomu ji externě vyučoval na jednom plzeňském gymnáziu a také jazykové škole. To ale přestalo jít s pokerem dohromady a Pavel cítil, že je především hráč. Když mu to ze začátku nešlo, tvrdě na sobě pracoval.
„Začal jsem sledovat různá videa o pokeru a taky číst nejrůznější pokerovou literaturu,“ popisuje své začátky. Po dvou letech už o sobě může říct, že je profík. Peníze od stolu V září 2009 přišla první větší výhra - se čtyřmi dalšími hráči si rozdělil devět tisíc euro, letos v březnu vyhrál tři sta tisíc korun.
Peníze vyhrál přímo u stolu
Tuhle variantu pokeru má radši. „Mám rád kontakt s lidmi, tu radost a adrenalin z povedeného blafu,“ říká Pavel. Poker hraje ale i na internetu. V jednom letošním turnaji skončil osmý z více než devíti tisíc přihlášených.
„Vyhrál jsem dvacet tisíc dolarů,“ uvádí Kellner. Na sta tisícové výhry i sázky jsou hráči zvyklí. „Jednou se mi podařilo vyhrát dvacet tisíc euro,“ povídá další z hráčů Radek Štokner, který objíždí turnaje po celém světě. „Už jsem hrál i v Las Vegas,“ doplňuje. Peníze ale nejsou všechno, co lidi k pokeru táhne.
„Nejvíc mě baví odhadovat, co lidé zamýšlejí. Tipovat, jak určitý typ hráče zareaguje,“ dodává další hráč Petr Bohuslav
